Kostel svatého Jana Nepomuckého a okolí - Źďár nad Sázavou

malé nahlédnutí do národního muzea před jeho částečným otevřením 28.10. 2018...

Krásný týden strávený na Jižní Moravě od 7.do 12.10 2018. Cestou z Prahy jsme se zastavili v Jihlavě.Ubytování bylo v Hustopečích v hotelu Růženy, uprostřed vinic, v malebné krajině blízko Pálavy a Novomlýnských nádrží.Autobusem jsme dělali hvězdicově výlety po okolí. Osvědčená CK Zeman & Zeman opět nezklamala. Martin Z.dělal průvodce i řidiče skvěle, prostě 2 v 1. Počasí bylo neskutečně krásné a umocnilo dojmy z pestrého programu .Perfektní zájezd pro seniory pořádalo SOS Prahy 8.- Bulovka Foto.Blanka Šťastná

krásný podzimní den s letním počasím ve Vídni

I v tehdy malém městě Čelákovice se v době od přelomu 19. a 20. století do začátku 1. světové války stavělo v módní secesi. Většina v té době postavených secesních domů byla přestavěna a změnila svůj zevnějšek. Přesto v některých lokalitách se najdou buď původní. nebo citlivě upravené domy. Nejvýznačnějším čelákovickým architekrem té doby byl Konstantin Sax, jehož dům postavený v geometrické secesi patří k nejzajímavějším secesním domům ve městě.

Vršovice u Loun - Zámek byl vybudován někdy po roce 1628 na místě původní tvrze bratry Volfem Illburkem a Vilémem z Vřesovic. Před zámeckou budovou tehdy vzniklo nádvoří, obestavěné hospodářskými budovami dvora, do něhož se vcházelo branou. Druhá brána vedla do zámku a byly na ní erby Vřesovců. Po Volfově smrti v r. 1634 musel Vilém Vršovice pro dluhy prodat své největší véřitelce Benigně Kateřině z Lobkovic. Po ní je zdědil její vnuk polní maršál Adam z Pappenheimu, který zahynul v r. 1647 v souboji u Prahy. Jeho vdova Marie Estera prodala Vršovice r. 1663 za 42 000 zlatých Sylvii Kateřině z Badenu. Z té doby se zachoval popis zámku. Byla to budova stavěná do čtverce, v přízemí měla osm místností a tří klenuté sklepy, v patře předsíň, komnatu s komorou, světnici s komorou, kabinet, velkou jídelnu a kapli. Na štukových stropech byla fresková malba. Za jídelnou zůstalo ještě několik nedokončených a nezařízených světnic. Pod šindelovou střechou bylo devět místností pro čeleď. Nad hlavní branou do zámeckého dvora stála věž s barokní bání, pobitá plechem. Panství spravoval hejtman, který sídlil na zámku. Rod z Badenu vlastnil vršovické panství přes sto let. V letech 1735–1736 dal Ludvík Jiří z Badenu zámek dostavět a všech dvaadvacet světnic v zámku vybavit novým nábytkem. V sedmileté válce a ve válce o bavorské dědictví byl zámek několikrát obsazen pruskými vojsky (1757, 1759, 1762). Kromě výpalného a rekvizic však větší škody neutrpěl. Vršovický zámek býval svědkem velkých a hlučných honů, které pořádali nejprve markrabata z Badenu a po nich Schwarzenberkové. Ludvík Jiří z Badenu založil v okolí Vršovic bažantnice, v nichž se chovaly tisíce bažantů. Po jeho smrti zdědila Vršovice r. 1761 Alžběta Augusta, rozená ze Schwarzenberka, která je postoupila v r. 1783 knížeti Janu ze Schwarzenberka. Schwarzenberkové drželi zámek s vršovickým dvorem až do první pozemkové reformy v r. 1924. Tehdy byl vytvořen z vršovického dvora zbytkový statek. Po r. 1945 se stal majitelem zámku MNV ve Vršovicích a zámek sloužil bytovým účelům. Zámek je v soukromých rukou a chátrá, vlastníkem je majitel pohřební služby a chce tam udělat muzeum pohřebnictví (nejspíše jen v opravované budově v předzámčí).

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1353. V roce 1900 zde žilo 1160 obyvatel. Početné chorvatské (74 % roku 1930) obyvatelstvo bylo v roce 1948 násilně přesídleno do vnitrozemí. Rovněž byli odsunuti obyvatelé německé národnosti (17 % roku 1930]. V roce 1949 získala ve vlně přejmenování německých názvů obcí jméno Charvátská, hned o rok později však byla přejmenována podruhé na stávající jméno podle protékající řeky.Moravští Chorvati nebo moravští Charváti jsou etnická skupina Chorvatů, kteří v 16. století prchali před Turky do severnějších částí Habsburské monarchie

Pohodový , takřka letní den v říjnu v Lednici a lodičkou k minaretu.

V centru Poštorné se nachází soubor památkově chráněných budov z přelomu 19. a 20. století, navržených lichtenštejnským dvorním architektem Karlem Weinbrennerem. Tyto stavby jsou charakteristické použitím glazované keramické krytiny a keramických tvarovek, které dodávala místní knížecí cihelna (později Poštorenské keramické závody). K těmto objektům patří:
farní kostel Navštívení Panny Marie, novogotický farní chrám postavený v letech 1895–1898. Nachází se ve středu Poštorné a tvoří její současnou dominantu.
Fara čp. 1, dvoupatrová stavba z konce 19. století naproti kostela.
Budova tzv. „červené školy“ z roku 1906.
Poštorná je místní část Břeclavi.