Země

Leutaschklamm nebo taky Leutascher Geisterklamm je soutěska v bavorsko-tyrolském příhraničí.
V soutěsce Leutaschklamm, nejdelší rokli v místní části Alp, se budete procházet asi 800 metrů na visutých lávkách, po vzdušných ocelových mostech a stezkách, které jsou zapuštěné do skal až 60 metrů nad řekou. Tuto cestu budovali přes dva roky. Po stezce vás bude provádět vodní skřítek.
Tu jsem si prošel 14.9.2019 ale podle mapy jsem si prošel jen tu červenou část okruhu.

1. část cesty po národních parcích USA. Z los Angeld podél Pacifiku přes Morro Bay a Monterey do San Francisca, Calveras Big Trees, Yosemity, Mono Lake, Lake Tahoe

Další výlet do oblak pomocí lanovky - z městečka Mittenwald (913m.n.m.) jsem se dostal do výšky 2244m.n.m. - a od horní stanice lanovky jsem se vydal na panoramatickou vyhlídkovou cestu s nádhernými výhledy na Alpy a údolí - no něco nádherného a to počasí super.
Tento zážitek jsem prožil 13.9.2019

Wendelstein (střední Bavorsko) je hora 1 838 metrů vysoká v bavorských Alpách v jižním Německu. Je to nejvyšší vrchol masivu Wendelstein. Díky své exponované poloze má velmi dobrý výhled na Bavorské alpské předpolí.
Leží mezi údolími Leitzach a Inn a je přístupný lanovkou Wendelstein a Rend Railway Wendelstein.- zubačkou
Mezi údolní osady patří Bayrischzell, Brannenburg (železnice) a Osterhofen (lanovka)
.
Základní kámen kostela Wendelstein (Wendelsteinkircherl) byl položen 1. července 1889 na skalní hřeben sto metrů pod vrcholem. Dne 20. srpna 1890 byl vysvěcen nejvyše položený německý kostel. Je zasvěcen Patronce Bavarie a je spravována arcidiecéze Mnichov a Freising jako satelitní kostel farnosti Marie Himmelfahrt v Brannenburgu. V létě se v horském kostele konají pravidelné mše.
Já se dostal navrchol lanovkou z osady Klarermühl (Osterhofen) – 12.9.2019

Cabo San Lucas - Baja California - Mexiko
Na lovu plachetníků

V létě v červenci jsem vyjel s kamarádem Hoodem na fotovandr do Krkonoš. Fotky samo nemám hotové a tak alespoň tento dokument a pár neupravených poznámek, jak jsem je před vandrem napsal. První den jsme před západem dorazili k Vrbatově boudě a dali po pivku. Je tam kolem mrak focení a velký rozhled. (Zlaté návrší, Kotelní jáma, Harrachovy kameny). Vrbatova bouda funguje jen jako bufet. Někde za boudou se dalo přespat, ráno focení a pak na boudě občerstvení. Otevírají v 9:30 hod. Kde jsme vandrovali to jistě každý dle fotek pozná. Celkem jsme byli na vandru 8 dní a nocí pod širákem.

V případě špatného počasí je dobré to mít v mapě zaznamenaných pár přístřešků, napsal jsem jich víc, kolem některých ani nepůjdeme. Můžete si je ale prohlédnout.
1)Sedlo pod Smelcem na červené značce hranice S/PL funkční bouda - http://boudy.info/bouda.php?txt=cz&id=543&par=obr
2) U čtyř pánů - otevřený přístřešek určený pro nouzové přespání viditelný v pláních na Pančavské louce u Vysokého Kola v nejkrásnějších místech Krkonoš, zdroj vody - pramen u Labské boudy http://www.estudanky.eu/2572-pramen-u-labske-boudy
http://boudy.info/bouda.php?txt=cz&id=545
3) Bouda pod Klepným - Na červené značce na polovině cesty mezi Pomezními boudami a Sovím sedlem. Přesně na místě, kde končí asfalt, a začíná šotolina. Luxusnější alternativa právě k přístřešku v Sovím sedle. dřevěné palandy, kamenná podlaha, klasická krkonošská špičatá budka, tahle je od podívání fungl nová, bouda je orientovaná na jih.
http://boudy.info/bouda.php?id=994
4)Ručičky - Na žluté z Rokytnice n.Jizerou, pod Plešivcem - Pekna horska bouda, v blizkosti (50m) kiosek ktery otevira kazdy den.
http://boudy.info/bouda.php?id=1445
5)Na přechodu Ř/PL Horní Albeřice
6) Rozcestí Na Rýchorském Hřebeni
7)U Lysečinské boudy - rozcestník
8)Přístřešek U Klínovek
9)Pod Voseckou boudou- Po zlute od Krakonosovi snidane na Voseckou boudu, cirka 600 metru, napravo, 50 m od cesty. Z Vosecke boudy ke Krakonosove snidani asi 2 km. 600 metru z kopce je řeka Mumlava.
10)Pod Jakšínem - Vynikající poloha při přechodu z Krkonoš do Jizerek přes Polsko. Není třeba ztrácet výšku sestupem do Harrachova, není voda, Přístřešek je v suprové kondici,
http://boudy.info/bouda.php?id=1081

o co horší bylo počasí o to lepší byla zábava :), vydařené setkání v Olmíku.
Velké dík především p. Veselé za organizaci!

Dalším z výletů při dovolenkovém pobytu v Klatovech byly Velhartice. Městečko i hrad hrad mě nadchly. A svým dílem přispělo i krásné počasí. Červen 2019.

Valdštejnský palác je objekt v Praze na Malé Straně, jedna z nejvýraznějších staveb českého raného baroka a v současné době sídlo Senátu Parlamentu České republiky. Součást komplexu Valdštejnského paláce tvoří také Valdštejnská zahrada a Valdštejnská jízdárna.
Tento palácový komplex dal v letech 1623–1630 vystavět jeden z nejmocnějších a nejbohatších šlechticů té doby Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna na místě Trčkovského paláce, a dalších 23 domů, tří velkých zahrad a cihelny. Palác měl svou velkolepostí zastínit i Pražský hrad. Původně nevýznamný a chudý příslušník české šlechty se výhodnými sňatky i koupěmi domohl značného majetku i postavení na císařském dvoře. Vojevůdce byl povýšený roku 1623 na knížete, roku 1627 jmenovaný vévodou frýdlantským a roku 1629 vévodou meklenburským. V roce 1625 se stal generalissimem císařské armády. Roku 1632 bojoval se Sasy a se Švédy se střetl v bitvách u Norimberku a u Lützenu.
V roce 1634 byl prohlášen císařskými dekrety za zrádce říše a císařskými důstojníky byl zavražděn v Chebu. Jeho majetek v Čechách byl zkonfiskován. V době jeho největší slávy mu patřila značná část Čech od Frýdlantu přes Jičín, ze kterého chtěl zřídit hlavní město svého panství, až skoro ke Hradci Králové. V té době se rozhodl vybudovat honosné sídlo, které by konkurovalo i Pražskému hradu. Pro budování Valdštejnského paláce pozval významné architekty, stavitele, malíře, sochaře i další umělce a řemeslníky.
Navštíveno a foceno při Dni otevřených dveří 28.10.2019

Ostrov věčného jara - Madeira červen 2019