Příroda

Pohodový výšlap na Lysou horu od Ostravice Mazák-Krkavčí stezkou a po žluté TZ na Lysou horu a zpět.Počasí bylo velmi příjemné.Horám a Vám všem zdar.

Tentokrát jsem se nejprve vydal do národní rezervace SOOS. Zde je údajně největší podzemní aktivita v republice. Potom kolem Hroznatovského hradu a poutního místa Maria Loreto tradičně do lesů kolem bájné hory Dyleň. Bylo to fajn

Zájezd KČT Vysoké Mýto

2.ročník lednového pochodu Praha – Újezdec se opět vydařil. Počasí se na nás sice ze začátku mračilo a spustilo i dešťové kapky, ale to nikoho ani na chvilku neodradilo a nakonec se i kapánek „vyčasilo“ a zbytek dne se již šlapalo bez deště. V Nelahozevsi si v restauraci U Marty dopřáváme pořádný gáblík, procházíme si zámecký park Veltrusy a na čelovky po 24km docházíme do Újezdce. Fanda pro nás připravil celou trasu a také opět nezapomněl na bojovku a tak bylo i při cestě vzrůšo. Bojovku vyhrála Monča, sice cena fair play by zaplakala :-))), ale gratulace a voucher na 50 hodin odborných, řemeslných prací na Sibiři s plnou penzí si určitě užije.
Večer u Pleslíků se přejídáme, přepíjíme, ale turnaj v šipkách a deskové hry v nás probouzejí vzrušení a emoce a tak bylo o zábavu postaráno.

Máme na hlídání Chaose, totální psí poděs a tak s Dendou, Ondrou, Veronikou a Jackem vyrážíme pod Milešovku do Kostomlat, kde trávíme den v přírodě.

Kousek po naučné stezce v Ústí nad Labem...

Dokument z účasti PPP na 2.ročníku pochodu KČT Šternberk v okolí Radíkova.

Fotovycházka kolem Pasek nad Jizerou. Ale i sychravé mlžné zimní počasí má své kouzlo a zadumanou atmosféru.

Z lednové procházky nedaleko Plumlova.

Skoro 5000 lidí vyrazilo 1.1.2020 na Hanácké Mont Blanc. Nás bylo jen 15 :-)

s milačkama

Pillnitz (D) - Zámek Pillnitz leží na pravém břehu Labe v obci Pillnitz, dnes části Drážďan. Sloužil jako rezidenční sídlo saských kurfiřtů a králů. Svým vzhledem je zámek příkladem evropského stylu zvaného chinoiserie, který napodobuje čínské exteriéry a interiéry. Zejména v období rokoka od druhé čtvrtiny 18. století byl tento styl populární a měl ztělesňovat údajně ideální čínský svět - velmi kultivovaný a civilizovaný. Původní panství na místě dnešního zámku se datuje kolem roku 1400. Postupně bylo opevněno jako obhajitelný obytný hrad - i s příkopem a padacím mostem. Kurfiřt Christián I., který dostal hrad roku 1569 jako léno, také položil základní kámen zámeckého kostela. Majitelé se střídali do roku 1694, kdy panství koupil další kurfiřt Johann Georg IV.. Ten jej daroval své konkubíně, stejně jako jej později August Silný věnoval své souložnici hraběnce Cosel. V roce 1718, poté, co Cosel upadla v nemilost, bylo rozhodnuto areál přestavět, aby sloužil pro reprezentaci a zábavu "slušné společnosti". Krátce po stavebním dokončení areálu roku 1791 se zde konalo významné diplomatické jednání, jehož závěry vstoupily do dějin jako Pilnická deklarace. Za druhé světové války bylo Pillnitz zasaženo bombardováním a po válce nepříliš šťastně opraveno pro drážďanské muzejní sbírky uměleckého řemesla a jejich depozitáře. Vnitřní dvůr zámku je zároveň barokní rajskou zahradou, obklopený třemi budovami, které jsou pojmenované podle jejich polohy vzhledem k Labi anebo podle období dostavby: horní, vodní a nový palác: Bergpalais (1722–1723), Wasserpalais (1720–1721), Neues Palais (1819-1826). Zahrada kolem zámku byla za držení saských kurfiřtů postupně značně rozšířena. Kolem roku 1723 vznikl velký zámecký park nad horním palácem. Roku 1778 byl park rozšířen o anglickou zahradu, roku 1790 o čínskou zahradu a ještě později o sbírku jehličnatých stromů. Dnes zahrnuje zámecký park šest různě koncipovaných zahrad o celkové rozloze 28 hektarů a prezentuje kolekci rostlin z celého světa. Mezi nimi je i nejstarší japonská Kamélie (Camellia japonica) v Evropě, která byla přivezena a zasazena v roce 1801. Park doplňují pavilóny a budovy jako např. dům palem (Palmenhaus) a oranžérie. Přestavba 1720-1735 byla provedena podle návrhu Matthäuse Daniela Pöppelmanna v barokním až rokokovém stylu. Vodní palác a jeho zrcadlový obraz horní palác, byly postaveny podle vzoru bran do císařského paláce v Pekingu (3 spojené pavilony), ale také benátských a římských vil. Zároveň bylo postaveno schodiště k řece a chrám Venuše v parku. Dílem stavitele Pöppelmanna je i malý kostel Weinbergkirche v nedalekých vinicích. Druhým známým architektem, který se na stavbě zámku podílel, byl Zacharias Longuelune, který dodal francouzské klasicistní prvky a obdélníkové tvary architektuře a zajistil rokokové malby šlechtických her v interiéru (Hra na slepou bábu, Houpačka, Milostné vyznání, aj.). Kurfiřt Friedrich August III. zámek již od předchozí rekonstrukce dlouhodobě užíval jako letní rezidenci a dal provést jeho druhou přestavbu. Dřevěná křídla paláce byla nahrazena kamennými. V parku vznikly nové pavilony: anglický (1776) a čínský (1804). Přestavbou byl pověřen Christian Friedrich Exner podle plánu architektů Christiana Traugotta Weinliga a Johanna Daniela Schadeho. Požár roku 1818 zcela zničil původní zámek (Vodní palác a Horní palác zůstaly ušetřeny). Král Friedrich August I. dal vybudovat Nový palác pod vedením stavitele Christiana Friedricha Schurichta. V komplexu budov, které leží na okraji zámeckého areálu, se nachází mimo jiné neoklasicistní sál, pivovar a katolická kaple. Za posledních 200 let se zámek Pillnitz změnil z provinčního zámečku v kurfiřtský a královský palác a odrážel tak vzestup svých majitelů, rodu Wettinů, na společenském žebříčku. Poskytoval dostatek prostoru pro diplomatická jednání, odpočinek, vědu i umění.