Makro

Nová navštěvovaná Právě přidaná

reklama
14 fotek, březen až duben, 38 zobrazení, 28 komentářů | doma, makro
5 fotek, v pondělí, 13 zobrazení, 1 komentář | makro, příroda
Kovařík krvavý (Ampedus sanguineus) - oválně protáhlé tělo tohoto kovaříka je 12 - 17 mm dlouhé. Hlava s charakteristickými pilovitými tykadly přechází v černý štít a výrazné červeně zabarvené, podélně tečkované krovky. V české literatuře se objevuje taktéž pod jménem kovařík nachový či pružník krvavý.

Zastavme se u dříve používaného názvu pružník (jak jej zmiňuje například i Jindřich Plachta v roli profesora Matulky). Pokud kovařík dopadne na záda nebo je-li ohrožen, dokáže se díky své schopnosti vymrštit do vzduchu pomocí prudkého pohybu hlavy a hrudi. Snadno se tak díky tomuto mechanismu obrátí zpět na nohy. Pružníci díky svému poměrně velkému tělu a malým nohám by byli sotva schopni se z polohy na zádech osvobodit. Proto se jim dříve říkalo pružníci. Rychlý pohyb při obratu brouka je doprovázen lupnutím, přičemž tento vydávaný zvuk je pro kovaříky typický a v angličtině se mu proto říká Click Beetle.

Larvy kovaříka krvavého (tzv. drátovci) se vyvíjejí v trouchu 4 až 5 let. Živí se larvami dřevokazného hmyzu, ale i květy a listy mladých listnatých stromů. Najdeme je taktéž na jehličnanech, nezpůsobují však významné škody. Je poměrně hojný, vystupuje až do horských poloh a dospělý brouk (imago) se vyskytuje již od konce března do listopadu pod kůrou borových pařezů, na dřevě a za teplých dnů na květech okoličnatých rostlin (např.: https://www.rozhlas.cz/rostliny/okolicnate). Kovaříkovití (Elateridae) jsou čeledí čítající více jak 8.800 známých a popsaných druhů; v ČR známo okolo 130 druhů.

Jablonec nad Nisou, les, pod kůrou pařezu
Nikon D7200 + Nikkor 105 mm + dvojitý difuzér + odrazka

Foto 2019 Jaroslav Burda
9 fotek, minulou neděli, 10 zobrazení, 2 komentáře | makro, příroda
Udělalo se hezky, nejlepší čas mrknout se pod kůru a do trouchu pařezů. A že bylo co objevovat. Jen za dnešek jsem na denní světlo vylákal stonožku škvorovou (Lithobius forficatus), červovité larvy potemníka, několik vlhko a tmu milujících isopod, krásného kovaříka krvavého (Ampedus sanguineus), černočerného střevlíčka černého (Pterostichus niger) a mnohonožku plochuli křehkou (Polydesmus complanatus), které je věnováno aktuální album. Plochule z čeledi plochulovitých (Polydesmidae) patří mezi mnohonožky. Aktivní jsou především v noci a patří mezi významné saprofágy, tj. živí se tlejícími rostlinami. Velikost 15-23 mm, šířka článku 2,2-3 mm. Tělo je zbarveno hnědě/rezavě, středem článků se táhne tmavší pruh, okraje jsou naopak světlejší. Tělo se skládá z 20 článků (1 pár bez končetin). Oči u plochulí se nevyvinuly, tudíž jsou slepé a orientují se za pomocí článkovaných tykadel. Při vyrušení se dokážou ohnout do podkovovitého tvaru, při vážném ohrožení vystřikují kyanid, páchnoucí po mandlích. Přes den se plochule křehká schovává pod kůrou, kameny či v hrabance a listí v jehličnatých i smíšených lesích.

Jablonec nad Nisou, les, pod kůrou pařezu
Nikon D7200 + Nikkor 105 mm + dvojitý difuzér + odrazka

Foto 2019 Jaroslav Burda
40 fotek, minulý týden, 78 zobrazení, 136 komentářů | makro, příroda, zvířata
18 fotek, minulou neděli, 6 zobrazení, přidat komentář | doma, dokumenty, makro, města, příroda
Tařice, pryšec myrtovitý, modřenec, smetánka lékařská, čemeřice, Skimmia japonica, azalka, česnáček lékařský...
24 fotek, 16.3.2019, 55 zobrazení, 53 komentářů | krajina, makro, příroda, zvířata
31 fotek, minulou sobotu, 11 zobrazení, 2 komentáře | makro, příroda
Kolegyně v práci mi ze své zahrádky donesla střevlíka vrásčitého. Jeho nafocení jsem si tudíž nenechal ujít i přes to, že měl poškozenou nožičku. Střevlík vrásčitý (Chaetocarabus intricatus) patří k našim hojným druhům střevlíků, spíše podhorský až horský druh, vystupuje až 1500 m n. m. Velikost 20-40 mm, zbarvení je černé s fialovo-modravým třpytivým povrchem. Dospělce lze nalézt již v dubnu. Biotopem jsou převážně listnaté lesy, ale i jehličnaté, často také poblíž lomů, v parcích i zahradách. Imaga zimují pod kůrou nebo v hnijícím dřevě. Střevlík vrásčitý je nočním dravcem, přes den se ukrývá pod kameny, v listí nebo v mechu. Lze ho spatřit i lovícího během dne, za kořistí leze dokonce na stromy.

Jablonec nad Nisou, zahrada
Nikon D7200 + Nikkor 105 mm + dvojitý difuzér + dvě odrazky

Foto 2019 Jaroslav Burda
16 fotek, minulý pátek, 11 zobrazení, 3 komentáře | makro, příroda
Mrchožrout černý (Phosphuga atrata) obývá především lesy, ale i otevřená stanoviště. V zimních měsících jej nalezneme nejčastěji pod kůrou stromů. Ačkoliv jde o běžného brouka, setkáme se s ním málokdy, vzhledem k jeho nočním aktivitám, kdy loví plže a žížaly. Přes den se zdržuje v trouchnivějícím dřevě, pod kůrou nebo kameny. K lovu plžů (šneků) má speciálně uzpůsobený - prodloužený krk, který mu umožňuje proniknout do ulit, kam vstřikuje trávící šťávy. Mladí brouci mají hnědavou barvu, dospělci jsou leskle černí. Když je mrchožrout vyrušen, vylučuje žlutou tekutinu a zatahuje hlavu pod štít. Velikost 10 - 15 mm.

Jablonec nad Nisou, les, pod kůrou pařezu
Nikon D7200 + Nikkor 105 mm + dvojitý difuzér

Foto 2019 Jaroslav Burda
6 fotek, minulý čtvrtek, 13 zobrazení, 5 komentářů | makro, příroda
Dnes, i přes opravdu nízké teploty, jsem se vydal obhlédnout pár pařezů, abych ulovil nějaké ty hibernující brouky a jiné živočichy. Po odkornění jednoho pařezu na mě vykoukla nádherná stonožka škvorová (Lithobius forficatus), která mi bohužel utekla. Vyhmátl jsem také mrchožrouta černého (Phosphuga atrata) a stejnonožce z řádu isopod - stínku obecnou (Porcellio scaber). Stínky se vyskytují na zastíněných a vlhčích lučních i lesních lokalitách pod kameny a kůrou i ve sklepích. Dýchají pomocí žaberních destiček vespodu zadečku, proto musejí žít ve vlhkém prostředí. Živí se tlejícími organickými zbytky a jsou neškodné. V nebezpečí se nedokážou svinout do kuličky, tak jako svinky a svinule (vyzkoušeno).

Jablonec nad Nisou, les
Nikon D7200 + Nikkor 105 mm + dvojitý difuzér

Foto 2019 Jaroslav Burda
28 fotek, loni na jaře, 45 zobrazení, 53 komentářů | makro, příroda, země
31 fotek, 5.4.2019, 34 zobrazení, 16 komentářů | makro, příroda
V PP Skalky u Havraníků kvetou bohaté koberce kosatce nízkého téměř jako na Pálavě, rozkvétají asi o týden později. Nejčastější barva je modrofialová dále žlutá a bílá. Bílá je nejvzácnějsí, ale tu jsem zde nenašel. Barvy mají i mnoho odstínů.
4 fotky, minulou středu, 10 zobrazení, 2 komentáře | makro, příroda
Brouka z čeledi drabčíkovitých (Staphylinidae) s jedním z nejhezčích jmen - člunotvárníka čtveroskvrnného (na posledním snímku), jsem vyšťoural při čekání na svižníka polního. Člunotvárník (4,5 - 6,0 mm) miluje spory a hyfy hub nebo-li podhoubí - základní stavební prvek těla houby. Nalezneme jej tedy nejčastěji na padlých kmenech či pařezech porostlých mechem a houbami. Člunotvárník vyhledává tmu a rád se schovává pod kůrou ve vlhkém podhoubí. Ostatně zatvrzelá nátura tohoto krásně vybarveného drabčíka je vidět i na přiložených fotografiích. Ne a ne vylézt, a když už se odhodlal podívat, kdopak jej to ruší z hodokvasu, ihned se běžel schovat pod nejbližší borku či kamínek. Zítra se mi snad povede vyfotit lépe…

Na prvních třech fotografiích je Tritoma bipustulata někdy uváděn také jako houbožrout dvojtečný či trojčlenec dvouskvrnný. Taktéž se vyvíjí na stromových houbách. Děkuji přednímu českému makrofotografovi Pavlovi Krásenkýmu za determinaci.

Jablonec nad Nisou, les
Nikon D7200 + Nikkor 105 mm + dvojitý difuzér

Foto 2019 Jaroslav Burda
36 fotek, jaro, 18 zobrazení, 6 komentářů | koníčky, makro, příroda, země
43 fotek, minulou středu, 30 zobrazení, 17 komentářů | krajina, makro, příroda
13 fotek, minulý čtvrtek, 5 zobrazení, přidat komentář | doma, dokumenty, makro, příroda, umělecké
Hyacint východní, sedmikráska chudobka, řebčík královský, narcis, koniklec, Aubrieta...
29 fotek, 31.3.2019, 218 zobrazení, 215 komentářů | makro, příroda
PP kytlice v lužických horách je místem výskytu šafránu jarního, který zde byl vysazen na počátku 20. století. letos jich vykvetlo více než v jiných letech. navštívil jsem i PP farská louka, kde roste mnohem vzácnější šafrán bělokvětý. ten už bohužel odkvetl, ale našel jsem tři poslední kousky...
41 fotek, 29.3.2019, 165 zobrazení, 190 komentářů | architektura, krajina, makro, příroda
čedičový hřbet varhošť se nachází ve verneřickém středohoří necelých 5 km vzdušnou čarou od litoměřic. současná rozhledna na varhošti pochází z roku 1973 a je jednou z mála postavených u nás v dobách socialismu. na západním úbočí varhoště je výrazný čedičový útes krkavčí skála s krásnými výhledy do údolí labe.

Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.

Partneři

Visa Mastercard Maestro American Express Visa Electron