Architektura

Nová navštěvovaná Právě přidaná

657 fotek, letos v lednu, 1 543 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování, krajina, kultura, příroda
Fotky z dovolené Hanička, Aleš a Honzik^2
100 fotek, minulý týden, 1 086 zobrazení, 393 komentářů | architektura, cestování, makro, příroda, umělecké
86 fotek, září 2018, 928 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování, příroda, rodina-přátelé, země
dovolená
26 fotek, 27.12.2018, 661 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování, dokumenty, koníčky, práce
Sklady jaderných zbraní JAVOR 52 - Jeden ze tří areálů zahrnujících i dva dvoupodlažní podpovrchové sklady speciální munice, vybudovaných v rámci Akce „Javor“, se nachází přibližně severně Bělé pod Bezdězem. Konkrétně jde o objekt s označením Javor 52. Před rokem 1990 by po této silnici československý občan neměl šanci projet. Celá oblast Vojenského výcvikového prostoru Ralsko byla vojenským prostorem, do nějž smělo vkročit jen několik málo místních obyvatel. Celým prostorem vedla pouze jediná silnice průjezdná pro civilní vozy a na té platil přísný zákaz zastavení. K objektu skladů se ale neměla šanci přiblížit ani většina sovětských vojáků dislokovaných v prostoru VVP Ralsko. Do prostoru skladů speciální munice měl přístup pouze předem určený personál. Valná většina v Ralsku dislokovaných vojáků neměla o tomto zařízení nejspíš sebemenší ponětí. Zázemí skladů jako kasárny atd. v současné době slouží jako uprchlický tábor Ministerstva vnitra. Z původního obraného perimetru valů a okopů lze dnes najít pouze betonové pevnůstky. Hlavní skladovací depoty byly v areálu dva. Každý z objektů je přibližně 40 metrů dlouhý a 20 metrů široký, Maskování zajišťovalo zahrnutí zeminou a vysázení stromů, které měly ze vzduchu budit dojem souvislého lesního porostu. Každý ze skladů měl dva hlavní, protilehlé, masivními vraty osazené vstupy. Podle dostupných informací měl vždy jeden sloužit pouze k vykládce a druhý k nakládce skladovaného materiálu. U každého z hlavních vstupů do objektu skladů byla původně i zastřešená betonová rampa, umožňující nacouvání nákladních automobilů, ty dnes již neexistují a vchody jsou zavezeny panely a zeminou. kladovací objekty měly jedno přízemní a jedno podzemní patro. Zatím co přízemí sloužilo především k nakládce a vykládce materiálu, v podzemí se nacházely samotné skladovací prostory a technické zázemí. Přízemní a podzemní patro bylo propojeno prostorem manipulačního sálu. Manipulace s hlavicemi byla snadná a zároveň umožňovala naprosté utajení. Ani řidič nákladního vozu tak nemusel mít tušení, jaký materiál vlastně veze a jak vypadá skladovací objekt. Kontejnery s hlavicemi byly po vyložení z nákladního automobilu přeloženy na manipulační vozíky, zataženy skrz první silnostěnná betonová vrata dovnitř depotu do meziprostoru mezi prvními a druhými tlakovými vraty. V tomto okamžiku převzala kontejner s hlavicí prověřená obsluha skladu došlo k uzavření vnějších vrat a až poté byla otevřena vnitřní silnostěnná vrata a munice byla vtažena do manipulačního sálu. Poté, byl kontejner, za pomoci řetězového posuvného jeřábu spuštěn do spodního patra k uložení v jedné ze čtyř skladovacích místností. V každé ze temperovaných a klimatizovaných místností byl prostor maximálně pro 15 kontejnerů umístěných ve dvou řadách. Vozíky byly v místnostech fixovány proti pojíždění upnutím kotvami k podlaze. V každé skladovací místnosti umístěn i mohutný trezor na dokumentaci ke skladovanému materiálu. Jeden objekt by tak při plném využití kapacity mohl pojmout až 60 skladovacích vozíků, dva depoty v rámci jednoho areálu potom 120 vozíků. Skladovací prostor patřil k prostorám s nejpřísnějším režimem vstupu. Dovnitř mohly vstupovat pouze osoby oprávněné a te ještě pouze ve dvojici. Za běžného provozu skladu to byl náčelník skladu a velitel celého komplexu. Přímo do skladovacího prostoru nesměl samostatně vstoupit ani dozorčí, jehož stanoviště bylo přímo v objektu. Sklad byl průběžně uzamčen dvěma zámky a signalizace jeho otevření byla vyvedena jak k dozorčímu skladu, tak k dozorčímu útvaru. Hlavní vstupy do skladu byly kromě případů navážení či vydávání materiálu vždy uzavřeny. Personál skladu vstupoval do objektu za účelem provádění zkoušek a revizí zásadně bočním vchodem. Ve skladovacím prostoru musela být zabezpečena stálá teplota a vlhkost vzduchu. Každý ze skladů byl proto napojen na centrální systém vzduchotechniky. K pomocnému ohřevu vzduchu byly v každém ze skladů připraveny i elektrické přímotopy. Teplota se ve skladovacím prostoru musela pohybovat mezi 15 a 25 stupni Celsia. V každém ze skladů proto nechyběly měřiče teploty a vlhkosti vzduchu. Sklady byly vybaveny navíc i havarijním systémem chlazení jaderných hlavic za pomoci hélia. Tento systém se ale využíval pouze v případě výpadku centrálního systému vzduchotechniky, kdy by hrozilo přehřátí jádra jaderných hlavic. (http://fortifikace.cz/akce-javor-sklady-jadernych-zbrani-javor-52/)
54 fotek, 31.12.2018, 499 zobrazení, 431 komentářů | architektura, krajina, příroda, zvířata
silvestrovská výprava ke dvěma kokořínským hrádkům. jeden byl kamenným hradem na vysoké skále nad soutokem dvou potoků a druhý byl klasickým hradem skalním...
38 fotek, 20.1.2019, 476 zobrazení, 287 komentářů | architektura, krajina, příroda
sníh v nížinách i v podhůří lužických hor téměř roztál a tak jsem se za pořádnou zimou musel vydat na nejvyšší kopec v okolí 1012 m vysoký ještěd...
34 fotek, 24.12.2018, 438 zobrazení, 344 komentářů | architektura, krajina, příroda
malý výlet v lehce zasněžených lužických horách na štědrý den...
80 fotek, letos v lednu, 395 zobrazení, 541 komentářů | architektura, koníčky, krajina, makro, příroda
63 fotek, září 2018, 366 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování, dokumenty, města, země
Krk je chorvatský ostrov v Jaderském moři, v Kvarnerském zálivu. Jeho centrem je město stejnojmenného názvu. Administrativně ostrov spadá pod Přímořsko-gorskokotarskou župu. Má rozlohu 406 km² a do roku 1993 byl považován za největší ostrov Jaderského moře. Při novém měření bylo zjištěno, že stejnou rozlohu má i sousední ostrov Cres. Členité pobřeží s mnoha zálivy má délku 219 km. V roce 2011 zde žilo přes 19 200 obyvatel, což je nejvíce ze všech chorvatských ostrovů. Za 10 let vzrostl počet obyvatel o 8 %. Od roku 1980 je s pevninou spojen mostem (Krčki most) dlouhým 1430 m. Jsou zde dvě jezera: Jezero a Ponikve. Na severu ostrova u městečka Omišalj je od roku 1970 mezinárodní letiště Rijeka. Pro ekonomiku je důležitá i místní ropná rafinerie a především turistický ruch. Nejvyšší hora Obzova v jižní části ostrova je vysoká 568 m n. m. Vedou na ni tři značené turistické cesty a je odsud dobrý výhled na ostrov Krk, Rab, Rijecký záliv i na pevninu.

V letech 1480–1797 byl ostrov majetkem Benátské republiky. Od roku 1797 patřil Habsburské monarchii, pouze v letech 1806–1813 byl součástí Napoleonem vytvořených Ilyrských provincií. V roce 1822 byl ostrov oddělen od Dalmácie a připojen k Istrii. V letech 1918–1920 a 1941–1943 byl okupován Itálií, 1943–1945 Německem. Po 2. světové válce se začal rozvíjet turistický ruch.
17 fotek, 30.12.2018, 364 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování, dokumenty, koníčky, kultura
Protiletecký kryt byl postaven v roce 1944. Je zajímavý tím že se dochoval v původním stavu jelikož byl zakonzervován zasypáním. Dodatečně namontovaná světla značí že byl využíván i po válce. Potom ztratil svůj význam a byl zasypán hlínou.
K jeho nalezení mě přivedl tento článek kde je i pěkné video:
https://www.novinky.cz/domaci/424310-v-centru-usti-nad-labem-vykopali-bunkr-z-druhe-svetove-valky.html
https://www.idnes.cz/usti/zpravy/protiletecky-kryt-z-druhe-svetove-valky-v-centru-usti-nad-labem.A161206_2290844_usti-zpravy_vac2
Počasí: +6°C, Oblačno až zataženo a mírný větřík.
I na Facebooku.
https://www.facebook.com/groups/T.O.Rosomak/
https://www.facebook.com/groups/bunkry.v.cr/
43 fotek, 10.1.2019, 361 zobrazení, 289 komentářů | architektura, krajina, příroda
zasněžená hora jedlová je krásná i když nejsou zrovna daleké výhledy...
27 fotek, 28.12.2018, 315 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování, dokumenty, kultura, příroda
Zámek Skrytín býval venkovským lesním sídlem průmyslníka Ludwiga Wolfruma. Působivá stavba z konce 19. století měla především od roku 1989 pohnutý osud. Prošla divokou privatizací, několikrát měnila majitele. Nikdo z nich se ale o zámeček nestaral. Z honosného sídla zbyly jen ruiny. Před pěti lety jej koupil podnikatel, filantrop a ústecký zastupitel Martin Hausenblas, tak se jdeme podívat jak to tam vypadá dnes. (:-))
Zdroj: https://ustecky.denik.cz/zpravy_region/podnikatel-hausenblas-opravuje-zamek-skrytin-20151226.html
https://zamecek-skrytin.webnode.cz/historie-zamecku-skrytin/
A jak to tu vypadalo dříve se můžete podívat zde:
https://zamecek-skrytin.rajce.idnes.cz/
Počasí: +7°C, Oblačno až zataženo a mírný větřík.
I na Facebooku.
https://www.facebook.com/groups/T.O.Rosomak/
214 fotek, 19.1.2019, 314 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování, dokumenty, koníčky, kultura
Neskutečné. V době kdy se stát všemožně snaží občany oškubat je vstup do krytu ZDARMA !!!
Dnes je otevřeno tak se jdu podívat než si to někdo rozmyslí a začne se platit.
Podzemní kryt Folimanka vznikl na přelomu padesátých a šedesátých let 20. století, v době takzvané „studené války“. Byl budován a následně veden v režimu přísně tajné. V roce 1994 byl převeden pod hl. m. Prahu MČ Prahu 2, která ho v roce 2014 zpřístupnila veřejnosti. Kryt byl dle dokumentace dokončen v roce 1962 a náklady na jeho stavbu činily v té době 5.912.240 Kčs. Jedná se o štolový typ krytu 3. třídy odolnosti a je zhruba 20-25 metrů pod zemí. Vejde se do něj 1.300 ukrývaných osob + 4x obsluha + velitel, které by v případě potřeby mohly v krytu přežít po dobu 72 hodin. Kryt je v dobrém technickém stavu, vytápěný, větraný (kvůli vlhkosti) a v případě nebezpečí může okamžitě sloužit svému původnímu účelu. Což je vlastně super. A proto že tam mám několik fotek kam se nikdy nepodíváte, tak se jdeme podívat.
Info: https://krytfolimanka.cz/p/plan-krytu
Počasí: -3°C, ráno -7°C, Skoro jasno až polojasno. a mírný větřík.
I na Facebooku.
https://www.facebook.com/groups/T.O.Rosomak/
https://www.facebook.com/groups/bunkry.v.cr/
52 fotek, 28.12.2018, 301 zobrazení, 363 komentářů | architektura
konec roku na vysočině jsem zasvětil rozšíření mé sbírky kamenných křížů a soch, sošek a kapliček sv. jana nepomuckého. projel jsem křížem krážem havlíčkobrodsko a "ulovil" krásné kousky...
23 fotek, září 2018, 296 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování, lidé, města, jídlo
Koupání u Ancony, trocha Boloně. Prodloužený víkend díky státnímu svátku.

Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.

Partneři

Visa Mastercard Maestro American Express Visa Electron