Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


 

Architektura

Nová navštěvovaná Právě přidaná


reklama

145 fotek, letos v červenci, 5 251 zobrazení, 2 komentáře | architektura, cestování, krajina, města, příroda
83 fotek, 5.7.2018, 1 984 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování, klasická-fotografie, koníčky, lidé
Vyjimečný zámek tím, že polovina prohlídky je zdarma - viz report foto. Holky jako průvodci vás nasměrují, kde je co k vidění. Přestože venku bylo horko, jejich práci v zimě (zejména ve sklepě) jsem jim nezáviděl.
Tento zámek rozhodně stojí za návštěvu.
232 fotek, letos v červenci, 1 570 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
478 fotek, minulý týden, 928 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování, kultura, města, umělecké
192 fotek, letos v červenci, 833 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování, krajina, příroda, země
S levnými letenky na Mallorcu se roztrhl pytel a tak sem neváhal a zakoupil je na první červencový víkend s odletem z Vídně. Měli jsme rezervované auto a tak jsme si jej šli hned po přistání vyzvednout. Naše první kroky vedly na pláž "Platja d'es Dolç" kde nás ovšem překvapilo dost lidí a tak jsme jen dali jedno malé pifko a pokračovali po pobřeží na o kousek vzdálenější pláž. Zde už bylo lidí znatelně méně, ale za cenu, že na pláži nebyly uklizeny suché řasy. Později jsme vyrazili do městečka Cala Rajada, kde jsme měli první ubytování. Večer jsme se vydali na nejvýchodnější cíp celého ostrova k majáku "Far de Capdepera".
Ráno jsme bohatě posnídali a vyjeli na pláž "Cala es Matzocs". Ve vesnici Cala Mesquida jsme zaparkovali pěkně ve stínu stromů a zakoupili slunečník. Před vydáním se na cestu jsme se posilnili pivečkem a pár jahodovými daiquiry v restauraci s příhodným jménem La Terrazza. Cesta měla vést přes tři další pláže a tak se přihodilo, že jsme na původně vybranou nedorazili a uvelebili se hned na první Cala Torta. Z pláže jsme se v podvečer odebrali a jeli do další ubykace, do klášteru Lluc v horách, které nabízelo ideální výchozí místo na další místa, které jsme chtěli navštívit.
Dostali jsme bohužel pokoj kde nefungovala plotna, přišel údržbář, ale řekl, že to bude na dýl a musíme si vyměnit pokoj. Po přestěhování a usmažení vajíček na snídani jsme šli obhlédnout přilehlou botanickou zahradu ve které se nacházel bazén. Osvěžili jsme se a po chvíly pokračovali v putování. Další zastávkou dnešního dne bylo horské jezero Cuber, že zde je zakázané koupání jsme se dozvěděli až z cedulí u jezera. Obešli jsme ho a opět usedli do našeho vozítka směrem k údajně nejkrásnější vesničce celého ostrova do Fornalutxu. Uličky byly úzké, domy z kamene a celé to působilo opravdu úžasně malebně. Poobědvali jsme, já si dal steak ze svíčkové a když mi ho donesli tak sem zůstal zírat s otevřenou hubou, ten měl snad půl kila. Jenže já jsem kluk statečný a s chutí sem se do něj pustil a nakonec ho přemohl. Na večer jsme popojeli k severovýchodnímu poloostrovu Formentor, aby jsme si zde vychutnali západ slunce, seděli jsme na útesu trčího z moře a kochali se, byla to dechberoucí podívaná. K večeři jsme si dali pár huhukoktejlů na pokoji v klášteře.
Další den hned po odjezdu z pokoje nás čekalo nemilé překvapení, přejel jsem malý vrut, který nám způsobil průraz pneu. Na asistenční linku jsme se nedovolali a pomale nám měl jet autobus ze stanice Escorca do vesničky Sa Calobra. Tak jsme zde nechali auto s tím, že to budem řešit až po výletě. Autobusák příkré serpentiny zvádal s velkým respektem, místy projížděl snad na milimetry přesně. Na pláž se dalo dostat jen pěšími tunely ve skalách. Věřím, že zde za dob dávno minulých měli piráti svoje skrýše. Plán byl, že se soutěskou Torrent de Pareis vydáme zpět k autu. Všude jsme četli, že bez horolezeckého vybavení se sem nemá cenu ani vydávat, avšak v pár cestopisech jsem četl, že se to dá. Po pár překonaných překážkách ve formě skal, popadaných velkých kamenech atd. jsme narazili na jeden, který byl přes jezírko a strašně kluzký a vysoký. Museli jsme se otočit a utíkat zpět. Poslední autobus nahoru k autu jel ve tři hodiny. Ujel nám, ale naštěstí jsme se téměř hned domluvili s postaršími angličany, že nás vezmou nahoru, kde nás čekalo auto s proraženou pneumatikou. Ještě nebyla vůbec vyfouklá tak jsme dojeli až ke klášteru, zavolali asistenci, která přislíbila, že do půl hodiny je u nás jejich vozidlo. Čekání jsme si zkrátili malým pifkem, auto dojelo za cca 40 min a za dalších cca 20 min měl postarší pán kolo vyměněno. Večer jsme vyrazili opět pozorovat západ slunce. Tentokrát na vyhlídku Mirador d'es Colomer, kde ovšem bylo příliš lidí. Všiml jsem si, že odtud vede cesta výš a nahoře, že je nějáká zřícenina. Byla tam a jmenuje se Talaia d'Albercutx odkud byl překrásný výhled na všechny strany. Vylézt sem byl výborný nápad a ty rozhledy za to rozhodně stojí.
Další den jsme si vyčlenili na průzkum kláštera. Když už tu bydlíme tak bysme si jej měli projít. Ani nás nenapadlo co vše se nachází za zády hotelu. Navštívili jsme i galerii a muzeum v nejvyšším patře kláštera. Byly zde vysteveny mimojiné opravdu nádherné obrazy. Po prohlídce jsme odfičeli do posledního ubytování, které jsme si na poslední noc dali all inclusive. Hned po příjezdu nás ani neubytovali a poslali na oběd, že formality vyřídíme až po obědě. Velice milé přivítání. Pak už jsme si užívali všech možných lahůdek, drinků a služeb hotelu.
Poprvé tuhle dovolenou jsme si přivstali a šli čekat na východ slunce. Město bylo po ránu jak město duchů, nikde nikdo, bylo to tak klidné až skoro strašidelné. Po celodenním využívání služeb hotelu jsme ještě zavítali na 2 km dlouhou údajně jednu z nejhezčích pláží Mallorky a to na Es Trenc. Byla pěkná, ale lidí zde bylo taky dost. Pak už jen celý od písku jsme vrátili auto v půjčovně a odletěli do Vídně. Kvůli spoždění letadla nám ujel poslední bus do Brna a tak jsme museli přečkat noc na letišti a odjet domů až prvním ranním...
Pilica  7| mataga
20 fotek, 26.7.2018, 766 zobrazení, přidat komentář | architektura, města, rodina-přátelé
44 fotek, letos v červenci, 438 zobrazení, 2 komentáře | architektura, koníčky, práce, události
Mezi trampskými akcemi jsem si se dvěma kamarády odskočil na moji krušnohorskou chalupu, abych vybudoval u chalupy přístřešek, pergolu či altán (vyber si), který bude chránit proti prudkému horskému slunci, před častými dešti, před větrem a hlavně bude zpříjemňovat posezení u ohniště. Altán byl svépomocí postaven tak, aby odolal tornádu, 5 metrům sněhu a zemětřesení do 10 stupňů Richterovy škály :-) Akorát nestačila barva, jinak pohoda. Pochopitelně, že jsme navštívili přírodní koupací místa i několik pivně-kulturních zařízení. Tak, a dnes už vyrážím na 99. výroční oheň T.O. Údolí Děsu, který zahoří v sobotu, pokud osada sežene dostatek hasičů...
24 fotek, 31.7.2017, 385 zobrazení, přidat komentář | architektura
82 fotek, 18.6.2018, 353 zobrazení, 271 komentářů | architektura, cestování, příroda
18.6.2018 jsme zůstali jeden den v Normandii a navštívili několik míst. Nejdříve to byl Castle Gaillard, pak vyhlídka Côte des Deux-Amants, další místem byl klášter Mortemer a nakonec Castle Vascoeuil, který byl bohužel zavřený a to mě moc mrzelo, protože na zahradě byla výstava zajímavých soch.
Fotek je hodně, komentováním se proto nezdržujte a jen se s námi projděte po místech, která jsme navštívili.
68 fotek, letos v červenci, 260 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování, krajina, kultura
Dobrovoľníci a zamestnanci pracujú na plné obrátky. 8. a 9. dobrovoľníka víkenodvka sa niesla v hudbe triedenia kameňa, archeológie a stolárskych prác. Prišlo veľa nových dobrovoľníkov, dokonca aj ženského pohlavia a riadne zamakali. Zamestnanci dokončili základový riadok východného múru východného paláca, ktorý zožral 30 ton piesku 9 ton vápna, 14 kubíkov vody a 200 ton kameňa. Bolo to 5 týždňov lietania s fúrikom a oprávnene dostal múr prezývku "múr nárekov". Poschodie severného paláca dostalo drevenú podlahu a tak sme znova krok bližšie ku skromnej expozícii. Minimálne je na hrade priestor na prespanie pod strechou, alebo schovanie sa ak by prišiel dážď. Konal sa aj súboj primitívov - lukostrelecký turnaj v streľbe z jednoduchých dobových lukov v dobovom oblečení. Fantastická akcia, veľmi pekne ďakujeme realizátorom - skupine tradičnej lukostreľby VRES i všetkým zúčastneným. Tešíme sa na Vás o rok znova.
97 fotek, 21.6.2018, 251 zobrazení, 365 komentářů | architektura, cestování, příroda
21.6.2018 jsem si splnila jedno z mých přání, a to vidět po delší době opět moře. Nejsem typ na povalování se na pláži, ale moc mě baví se toulat okolo moře, hledat mušle, pozorovat ptáky a užívat si výhledů. Toho všeho jsem si letos užila do sytosti.
Než jsme sem jeli, tak jsme počítali s tím, že Bretaň nám předvede svou drsnou tvář. Při naší první návštěvě před lety, to tak totiž bylo. Letos to bylo, ale úplně jiné. I místní nám potvrdili, že zde červen bývá hodně chladný a deštivý, ne však letos.
Docela jsme se těšili, že se trochu ochladíme, vždyť v Čechách je letos již od dubna vlastně stále léto. Bretaň nám, ale předvedla svou vlídnou tvář a celý pobyt jsme nezažili jediný déšť a teploty stoupaly stále ke třiceti stupňům. Na severu u Lamanšského průlivu to alespoň trochu foukalo, ale v Dinanu bylo na procházky po městě docela horko. Přesto jsme město prošli a užívali si procházky po místních hradbách, které se dochovaly a měří bezmála tři kilometry.
Po prohlídce města jsme se konečně dostali k moři, prohlídli si pevnost a navštívili nejoblíbenější maják v průlivu. Prošli jsme se po pláži pod majákem, kde jsem okusila na vlastní kůži, že letos je tu moře neobvykle teplé, to když mě při focení spláchla vlna. Nebojte foťák to přežil a tak se s námi teď můžete projít také.
189 fotek, minulý týden, 237 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování, kultura, země, selfie
42 fotek, 22.7.2018, 234 zobrazení, 333 komentářů | architektura, krajina, příroda
jedné srpnové neděle jsme se vydali do českého ráje po stopách járy cimrmana a hrdinů filmu jak dostat tatínka do polepšovny...
100 fotek, minulou sobotu, 219 zobrazení, 79 komentářů | architektura, města, země
36 fotek, 15.7.2018, 218 zobrazení, 305 komentářů | architektura, krajina
nenápadný vrch u obce růžová na děčínsku láká svými dalekými výhledy už od nepaměti. letos 12. dubna zde byla po mnoha letech tahanic otevřena netradiční vyhlídková věž, která nápadně připomíná kaplického chobotnici. její návrh byl vytvořen ještě před publikováním plánů národní knihovny. vyhlídka je betonová a poukazuje tak linii prvorepublikových řopíků, které měli chránit naši severní hranici před útokem z německa. v budoucnu má být věž porostlá vegetací a trošku tak splyne s okolní krajinou...
https://igor-74.rajce.idnes.cz/na_pastevnim_vrchu_vznika_nova_rozhledna-zima_18/
314 fotek, minulý týden, 215 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování, lidé, příroda, umělecké
Eiffelova věž,plavba po Seině,Montparnasse,Zámek ve Fontainebleau,Versailles,La Grande Arche,Katedrála Notre-Dame,Pantheon Paris,Boulevard Saint-Michel,Moulin Rouge
Bazilika Sacré-Cœur,Montmartre...historická čtvrť, večerní Champs-élysées
89 fotek, 20.6.2018, 208 zobrazení, 223 komentářů | architektura, cestování, krajina, kultura
20.6.2018 jsme začali poznávat Bretaň. Bretaň je plná mystiky, legend a středověku. Najdete tu menhiry, pohanská pohřebiště, obrovitý dub v Paimplonském lese, pod kterým se scházela družina krále Artuše nebo hrob kouzelníka Merlina. Bretaň je na pohled kámen, moře a hortenzie. Hortenzie tu kvetou před každým domkem, na návsi i v zahradě, a někde z nich mají dokonce živý plot. Jsou po celé Bretani a v kontrastu s šedým kamenem jsou ještě krásnější.
My jsme se první den, nejdříve zastavili u Chapelle Sainte Catherine -Plounévézel, pak jsme se šli seznámit s bretaňskými svatými na La Vallée des Saints u Carhaix, zašli na oběd do Carhaix-Plouguer a zastavili se u dalšího zaniklého opatství, jak jinak než zničeného ve francouzské revoluci, Abbaye de Bon-Repos.
Fotek je v albu spousta, ale chci se pokusit vždy každý den dát dohromady, jsem si vědomá, že někdy to nepůjde a budu muset udělat album samostatné. Zážitků bylo prostě spousta a fotek také. Komentováním se proto nezdržujte a jen se s námi projděte po místech, která jsme navštívili.
12 fotek, minulou středu, 203 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování, koníčky, kultura
Datum betonáže - 26. 7. 1937
Dlouho dobu připomínaly řopík pouze zarostlé zbytky mechu. Ze stavbou obchvatu Slaného se to změnilo - byť jen na krátkou dobu. Betonové zbytky byly odhrnuty na hromadu a čekají na odvezení. Když se člověk pohrabe může najít zajímavé kusy - na posledních dvou fotkách jsou kusy betonu s původními barvami, které mám doma.

Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.