Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 

Cestování

Nová navštěvovaná Právě přidaná


reklama

233 fotek, letos v prosinci, 8 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování, země
Výlet do Lisabonu a okolí - Sintra, Cascais, Cabo da Roca. Čtyři nádherné dny na přelomu listopadu a prosince. Moc mile mně toto město a vůbec Portugalsko překvapilo. Lisabo je prostě super. Možná příště, když bude trochu tepleji.
38 fotek, 5.7.2017, 12 zobrazení, 12 komentářů | cestování, koníčky, krajina, příroda, zvířata
Album z poměrně krátké návštěvy Krkonoš. Počasí moc nepřálo, takže jsem nikam výš nešel a zůstal ve spodní části Obřího dolu. Na zpáteční cestě krátká zastávka v Horních Albeřicích - odtud jsou fotky zvonků.
151 fotek, letos v listopadu, 7 zobrazení, přidat komentář | cestování, děti
Na pár dní jsme navštívili s prckama Prahu. Ubytovali jsme se u Anděla přes AirBnb v bytě za pár kaček a dělali výlety po okolí:
1. den: Návštěva Zoo
2. den: Národní divadlo - Střelecký ostrov (hřiště) - Lanovka na Petřín - Petřín + bludiště - hřiště pod Petřínem - Muzeum kostek - hračkářství Hamleys
3. den: Zemědělské muzeum. (fakt pecka pro děti)
4. den: Technické muzeum + hřiště
5. den: Království železnic - Lanovka na Mrázovku + 3 hřiště a vlakem Regiojetem domů
54 fotek, včera, 4 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování, dokumenty, kultura, oslavy
Christkindlmarkt na Radničním náměstí
70 fotek, letos v říjnu, 19 zobrazení, přidat komentář | cestování, krajina, města, příroda, sport
při návratu ze Sicílie zástávka v kalabrijském letovisku Tropea a v NP Cinque Terre - nádherné vesnice na ligurském pobřeží - Riomaggiore,Manarola,Corniglia,Vernazza,Monterosso al Mare a přes pokročilé datum stále léto.www.ckvlha.cz
79 fotek, minulý týden, 24 zobrazení, 1 komentář | cestování, krajina, příroda
Krátký ale opravdu podařený předvánoční výlet do Rakous.
358 fotek, letos v září, 58 zobrazení, přidat komentář | cestování, kultura, zvířata
ŠNORCHOVAŇI
88 fotek, letos v květnu, 17 zobrazení, přidat komentář | cestování
31 fotek, minulou sobotu, 1 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování, města, země
Dopoledne těsně před odletem jsme ještě navštívili interiéry nádherné mešity sultána Qaboose.
63 fotek, minulou sobotu, 1 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování, města, země
Den před odletem jsme se přesunuli zpět do Muscatu, kde jsme si prohlédli sultánův palác, trh Mutrah Souq a zajeli jsme na poslední koupačku k moři do Al Sifah.
54 fotek, minulý pátek, 1 zobrazení, přidat komentář | cestování, krajina, města, země
V Ibri jsme si prohlédli staré město, nebo spíš už jeho trosky, pevnost byla dnes zavřená. Poté jsme se přesunuli na sever k moři do města Sohar, kde jsme se konečně taky vykoupali.
59 fotek, včera, 11 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Litomyšl zámek - V raném středověku stával na místě dnešního litomyšlského zámku pomezní hrad Slavníkovců. Zmiňuje se o něm Kosmas ve své kronice při popisu hranic slavníkovského panství r. 981. Poté, co bylo r. 995 knížectví Slavníkovců vyvráceno vojenskou mocí Přemyslovce Boleslava II., náležela Litomyšl pod vládu pražských knížat. Řeka Loučná se tehdy nazývala Trstěnice, tj. řeka s rákosím a trstěnická stezka byla významnou obchodní cestou spojující Čechy s východní Evropou. Těsně před polovinou 12. století uvedl Vladislav II. s pomocí olomouckého biskupa Jindřicha Zdík a do Litomyšle premonstrátský řád, jemuž daroval celou okolní krajinu k užívání a kolonizaci. Mniši se usadili přímo na hradní vyvýšenině, kterou Jindřich zdík přezval na olivetskou horu, a postavili si zde rozlehlý komplex klášterních budov. Někdejší hrad, pokud tu ještě stál, ztratil asi tehdy již svou obrannou funkci. Roku 1344 se stal klášter základem biskupství pro východní Čechy a západní Moravu, zřízeného zde Karlem IV. Když r. 1419 po smrti Václava IV. husitské revoluční hnutí ovládlo zemi, přitáhl r. 1421 před Litomyšl Jan Žižka v čele velkého vojska. Město i s okolím přijalo čtyři artikuly pražské, biskupovo sídlo na návrší nad městem zůstalo zatím ušetřeno. Až když je r. 1425 dobyli po Žižkově smrti sirotci, biskup Aleš z Březí uprchl a tím litomyšlské biskupství prakticky zaniklo. Budov byly pobořeny a do Litomyšle byli dosazováni husitští hejtmané. Poslední z nich, Vilém Kostka z Postupic, se přidal nakonec ke straně Zikmundově a r. 1436 dostal od něho Litomyšl s celým někdejším biskupským jměním do dědičné zástavní držby. Kostkové z Postupic vládli na Litomyšli a okolním panství více než sto let. Palác v Litomyšli (biskupský), se stal jejich sídlem. Po požáru r. 1460 musel být palác obnoven a byl i nadále opravován a zpevňován. Nepoužívané budovy v okolí paláce i pozůstatky dalších klášterních i biskupských staveb byly koncem 15. století odstraněny a v blízkosti paláce zřízeno Nové čili Horní město, kde se pod ochranou Kostků usazovali čeští bratři z Čech a Moravy a kde r. 1503 byla založena i českobratrská tiskárna. Když se Bohuš III. Kostka zúčastnil r. 1547 odboje proti Ferdinandovi I., byl nucen postoupit litomyšlské panství královské komoře a sám dožil v Brandýse nad Orlicí, který mu byl ponechán. Litomyšlské panství, které zahrnovalo vedle Litomyšle na 50 vsí a rozlehlé lesní komplexy, pak Ferdinand I. dával do zástavy věřitelům královské pokladny. V r. 1552 se stal na 15 let jeho zástavním pánem Jaroslav z Pernštejna, jenž je však záhy předal dalším zástavním držitelům. Od r. 1567 pak obdržel Litomyšl do zástavy Jaroslavův bratr Vratislav. Šlo o členy jednoho z nejmocnějších panských rodů, spřízněného sňatky s Kostky z Postupic. Vratislav z Pernštejna, od r. 1566 nejvyšší kancléře Království českého si za hlavní sídlo zvolil zástavní Litomyšl. Když se Vratislav z Pernštejna stal zástavním pánem na Litomyšli, nenalezl zde vlastně žádné sídlo vhodné k obývání, neboť dosavadní kostkovský palác, zasažený požáry města v l. 1546 a 1560, byl značně poškozen. Původně se počítalo s opravou či nejvýš menší přestavbou paláce. Místo toho se však Vratislav nakonec rozhodl k úplné přestavbě. Zbytky někdejšího paláce Kostků z Postupic nebyly však úplně rozbořeny, nýbrž bylo jich použito jako základů severního křídla zámku. Celá stavba zámku, na první pohled jednolitá a zcela pravidelná, je tak vlastně rozčleněná a tvoří několik na sebe napojených celků. Začala slavnostním položením základního kamene 18. března 1568. R. 1574 bylo započato se stavbou kaple, která byla dokončena a vysvěcena r. 1577, a až potom se přestavoval starý palác na severní straně a budoval příčný trakt, oddělující velké a malé nádvoří. Vnější stavba tohoto příčného traktu byla pravděpodobně dokončena r. 1580 a až potom mohla být severní stěna velkého nádvoří vyzdobena figurálními sgrafity, plánovanými ovšem jistě již při zahájení stavby. Vnitřek severní stěny byl dohotoven asi do konce r. 1581. Stavba tedy proběhla patrně v l. 1568 – 1581, přičemž drobné dostavby se prováděly ještě po smrti Vratislava z Pernštejna (v říjnu 1582), a to nejméně do července 1587. Stavitelem zámku byl od r. 1568 až do své smrti v květnu 1575 císařský stavitel Giovanni Battista Aostalli, jako druhý stavitel se již r. 1570 připomíná vedoucí stavby Pražského hradu ve službách císaře Maxmiliána II. Ulrico Aostalli, který do Litomyšle nejprve dojížděl s Giovannim Battistou jako poradce, po jeho smrti pak asi sám převzal vedení celé stavby. Zámek měl v celém obvodu i v hospodářském dvorku všechny stěny ozdobeny psaníčkovým sgrafitem, v jehož obdélníkových polích jsou zobrazeny ve stylizovaných podobách rostlinné motivy, zvířata, lidské masky i celé lidské postavy v pestrých, vynalézavých variacích. Jde celkem asi o 8 000 psaníček, z nichž žádné se přesně neopakuje. Psaníčkové sgrafito bylo v pozdějších dobách zakryto hladkou omítkou; letopočet 1781 v omítce na severní straně dokládá opravy zámku po požáru r. 1775. R. 1935 byla restaurována jižní průčelní stěna; zachovalé části obnovil sochař A. K. Pochobradský z Prahy; zničené části nahradil novými, proti duchu originálu geometricky rýsovanými obrazci. Západní stěnu do zahrady obnovili s využitím motivů zachovaných částí r. 1953 pražští restaurátoři Böswart a Erhard, kteří zase dali sgrafitu proti výraznému tónu originálu silně zdrobnělý rukopis. Přes svou vnitřní stavební složitost působí zámek navenek dojmem pravidelnosti, jejíž obrovitost a monumentálnost je však dovedně zastřena teple nahnědlou kresbou sgrafit, přesně volenou gradací okenních ostění a malebnou rozmanitostí štítů. V tom tkví základní kompoziční motiv této vzácné architektury. Každá strana má přitom funkčně zdůvodněný odlišný vzhled. Lehkost a vzdušnost vstupního průčelí jsou zdůrazněny prolomenými arkádami a navíc slunečními hodinami, obnovenými ne zcela vhodně v r. 1729. Západní průčelí obrácené k městu působí monumentálně a vznešeně. Průčelí východní, nejméně pravidelné, s výstupky kaple a věže po stranách a s arkýřem v ploše stěny, skýtá pohled seversky romantický, připomínající malebnost pozdní gotiky. Architekt Giovanni Battista Aostalli navázal v této funkční nepravidelnosti na české výtvarně tradice a nedržel se přísně racionálních geometrických renesančních schémat. Litomyšlské štíty patří k nejdokonalejším specifickým projevům vyspělé české renesance; jsou nejúplnějším odkladem toho, jak byly zamýšleny a provedeny moravské zámky tohoto typu. Sgrafita na průčelní stěně nádvoří byla znalci před první světovou válkou považována za jeden z nejcennějších výtvorů v této technice v celém tehdejším Rakousko-Uhersku. Spojení italských arkádových dvorů s českými štíty a sgrafity v řešení Giovanniho Battisty Aostalliho vytvořilo ze stavby litomyšlského zámku jeden z nejcennějších skvostů nejen české renesance, nýbrž české architektury vůbec. Stavba zámku je o to cennější, že pozdější stavební úpravy se nedotkly takřka v ničem jeho podstaty ani vnějšího vzhledu. Řada drobných změn byla provedena již za Jana Friedricha Trautmannsdorfa, prvního představitele rodu, který se ujal litomyšlského panství po smrti Frebonie z Pernštejna r. 1646. R. 1661 dal zbořit velkou bránu, stojící před zámkem snad již od dob biskupství, r. 1669 dal opravit velkou věž a pobít plechem novou báň, vybudovanou místo staré, která byla zničena ohněm r.1635. Do období tohoto majitele spadá patrně též vznik robustní bosáže pilířů a severní stěny v přízemí, prováděné již v raně barokním slohu. jeden z pilířů nese také letopočet 1659. Hlavní stavební změny na zámku byly však provedeny na konci 18. a na počátku 19. století, kdy Litomyšl vlastnili po Trautmannsdorfech Valdštejnové-Vartemberkové. Jestliže ve zmiňovaném popisu zámku z urbáře z r. 1610 se psalo o „místy čtyřnásobných pokojích nad sebou“, byly myšleny kromě přízemí a dvou pater také dnes již neexistující podkrovní pokoje s okny do všech tří zastavěných stran nádvoří, jak jsou zachyceny ještě na rytině v litomyšlském tisku z l. 1700 – 1701. Ty však byly odstraněny spolu se snížením střech při úpravách nejhořejších pater po dvou velkých požárech z ledna 1768 a září 1775. Tak se stalo, že všechny prostory v obou patrech – kromě kaple – jsou radikálně přestavěny, nově přepaženy a rozděleny. V četných místnostech prvního patra se z té doby zachovaly štítové stropy a nástěnné malby malíře Dominika Dvořáka. Jen v přízemí lze nalézt nebo rekonstruovat původní dispozici a vybavení i určení většiny místností. Průčelí zámku nad arkádami bylo při těchto přestavbách opatřeno barokní věžičkou s hodinami a barokními vikýři. Všechny nákladné úpravy zámku a jeho okolí za posledních Valdštejnů-Vartemberků a náročný život šlechty prohlubovaly zadluženost panství, která se vlastně vlekla již od doby pernštejnské. Zadluženost vedla v l. 1791 – 1802 a pak znovu v období 1819 – 1891 k zavedení vnucené správy z rozhodnutí soudu. Finanční situace držitelů panství byla stále neudržitelnější, až r. 1855 došlo k vyhlášení úpadku a k dražbě zámku s panstvím. Koupil je bavorský kníže Maxmilián Karel Thurn-Taxis. Dvory byly pronajaty stejně jako pivovary a další podniky. Do zámku dosadili německé úředníky, sami zde nikdy nepobývali. Po vzniku Československé republiky byla sice v dubnu 1919 uvalena na velkostatek nejprve vnucená státní správa, ale již v květnu 1920 se změnila v pouhý státní dozor, který byl v srpnu 1922 úplně zrušen. První pozemková reforma postihla velkostatek velmi mírně. Thurn-Taxisům zůstaly tři dvory, na 400 hektarů rybníků a většina lesů. Přesto se tehdejší majitel Albert Maria Lamoral Thurn-Taxis soudil s ČSR u Mezinárodního soudního dvora v Haagu o výši náhrady. V r. 1945 byl všechen majetek Thurn-Taxisů u nás konfiskován.Litomyšlský zámek přešel do rukou státu, stal se kulturní památkou I. kategorie a r. 1962 byl zařazen mezi národní kulturní památky. Spravuje jej Krajské středisko památkové péče a ochrany přírody v Pardubicích.
21 fotek, minulou sobotu, 20 zobrazení, 6 komentářů | architektura, cestování, města, oslavy
69 fotek, minulý čtvrtek, 1 zobrazení, přidat komentář | cestování, příroda, země
Chtěli jsme rovněž vylézt na nejvyšší horu Omanu, Jebel Shams.