Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.



reklama

  • 8 fotek, dnes, 1 zobrazení, přidat komentář | krajina, příroda, širokoúhlé, vesnice
    Zuiko v akci
  • 4 fotky, včera, 5 zobrazení, přidat komentář | krajina, příroda, širokoúhlé, vesnice
    Jedno Pan a tři výřezy. Zuiko Dlouhé sklo cca 24 cvaknutí za dne - jak byl čas.
  • 37 fotek, 19.10.2014, 7 zobrazení, 1 komentář | cestování, krajina, příroda, vesnice
    Obec Svatý Jan pod Skalou by se měla jmenovat spíš pod skalami. Je to místo našeho prvního poustevníka - mučedníka - sv. Ivana. největším tahákem je ale Skála nad benediktinským klášterem. Protéká zde potok loděnický, který je spíš známý jako Kačák. O tomto nádherném podzimním dni stál výlet za to hlavně zakončený v Srbsku v restauraci, kde se dobře vaří.
  • 18 fotek, 20.9.2014, 11 zobrazení, přidat komentář | rodina-přátelé, vesnice, zábava
    Klenovice 20.9.2014
  • 104 fotek, minulou sobotu, 6 zobrazení, přidat komentář | vesnice
  • 48 fotek, 12.10.2014, 21 zobrazení, přidat komentář | cestování, vesnice
    ... tak trochu odvrácená strana ráje...
  • 259 fotek, minulou sobotu, 12 zobrazení, přidat komentář | vesnice
  • 20 fotek, včera, 5 zobrazení, přidat komentář | architektura, práce, vesnice
    Na vodní tvrzi Popovice je v těchto dnech zahajována oprava gotické věže. Po nadezdění bude osazen nový již připravený krov. Akce je financována Fondem záchrany kulturních památek MKČR, probíhá podle projektu ing. Fuchse a dodavatelem je firma Ing. Pavel Polák z Hluboše.
  • 28 fotek, říjen 2009 až duben 2010, 13 zobrazení, přidat komentář | dokumenty, krajina, vesnice
  • 88 fotek, srpen 2013 až říjen 2014, 3 zobrazení, přidat komentář | architektura, kultura, vesnice
    Gotická vodní tvrz Popovice stojí na břehu Popovického rybníka, (dříve nazýván Mlýnský). Rybník tvořil
    přirozenou obranu tvrze z jihu a jeho voda též napájela příkopy chránící tvrz ze severu a ze západu. Přes příkop vedl zdvihací most do tvrze, ale všechny stopy po něm zmizely v pozdějších přestavbách. Most dnes dokládají pouze otvory v bráně a jejím portálu, který byl v roce 2013 restaurován.
    Tvrz se skládá ze tří jednopatrových křídel (severní, západní, jižní) přiléhající k sobě tupými úhly. Původně gotická tvrz byla v 16. století rozšířena na renesanční zámeček. Renesanční úpravy připomínají fragmenty sgrafitové výzdoby fasády, zejména na fasádě severního křídla a jeho rizalitu jsou částečně zachována renesanční psaníčková sgrafita a pozdně gotické lilie u oken.
    Následně byl renesanční zámek upraven v barokním slohu, zejména v době panství Rytířského řádu křížovníků s červenou hvězdou (1729 až 1795). Z té doby pochází dochované barokní okenní otvory se šambránami a suprafenstrami.
    Na severní křídlo přiléhá v nádvoří gotická obranná věž s novodobou cihlovou nástavbou.
    Na západním křídle tvrze působila rušivě novodobá patrová přístavba z 19. století sloužící v době vzniku textilní a později lihovarnické výrobě. V průběhu obnovy tvrze byla tato přístavba snesena. Rohové pokoje, směřující k severovýchodu, v přízemí i prvním poschodí, jsou sklenuté hřebínkovou klenbou. Nejstarší známý pán tvrze připomíná se roku 1358 vladyka Otík z Popovic, jako pán podací farního kostela Popovického.
    K tvrzi a později zámečku náleží hospodářské objekty: ovčín, hovězí stáj, stodola.
    Po restituci v 90. letech postupně probíhá obnova tvrze. Projektantem rekonstrukce je ing. Miroslav Fuchs. Obnova tvrze je významně podpořena z Fondu záchrany architektonického dědictví Ministerstva kultury ČR.
  • 12 fotek, srpen 2013 až březen 2014, 1 zobrazení, přidat komentář | architektura, krajina, kultura, vesnice
    Hospodářský dvůr u popovické tvrze
    Jako u jiných feudálních sídel v Čechách i k tvrzi (později zámku) v Popovicích přiléhal hospodářský dvůr. Dvůr byl průchozím „předpolím: tvrze, což je charakteristické i pro jiné české tvrze. Poloha dvora byla identická s podobou, kterou dvůr získal v 18. století a kterou lze doložit prameny a stavebním vývojem dochovaných staveb.
    Dispozici a funkci hospodářského dvora radikálně změnilo přeložení silnice ve 20. letech 20. století. Komunikace tak dodnes protíná původní obdélníkovou plochu dvora. Podstatná část původního dvora se tak stala veřejným prostorem a počala plnit funkci návsi Popovic. K tomu přispěly i vlastnické změny ve 20. století a dodnes aktuální dislokace obecního úřadu do jedné z budov hospodářského dvora.
    Obdélníkovou dispozici hospodářského dvora vytvářela jeho křídla tvořená budovami vystavěnými v 18. a 19. století. Nové budovy byly postaveny nebo rozestavěny v době panství Rytířského řádu křížovníků s červenou hvězdou. Tento stav dokládá nákres Popovic z období 1830-32 dochovaný v křížovnickém archívu. Legenda nákresu označuje budovu zámečku (a) a kostela (b) a podrobně popisuje části dvora: ovocná zahrada (c), sladovna (d), pivovar (e), sýpka 3. podlaží (f), kravín (g), obydlí šafáře (h), stodola s třemi mlaty (i), nová zeleninová a ovocná zahrada (k), stáj pro koně a voly (l), studna (m), vinopalna a masný krám (n), mlýn o dvou složeních (o), hospoda (p), rybník (q), nádvoří (r). Půdorys dvora před rokem 1841 je doložen i ve stabilním katastru.

    Vodní tvrz Popovice. Pohled na bránu a západní křídlo z návsi. Vlevo torzo novodobé přístavby lihovaru.
    Severní křídlo dvora tvořila stodola. Její současná podoba vznikla ve dvou stavebních fázích. Starší fázi (1. polovina 18. až 1. polovině 19. století) prokazují svislé větrací štěrbiny a západní štít.
    V mladší fázi na konci 19. století (doba odpovídá i posledním stavebním úpravám tvrze) byla stodola zvýšena nadezdívkou s ležatými větračkami. Dále byl osazen krov s vyřezávanými konci krokví, které lze pozorovat na severní fasádě.
    V šedesátých a sedmdesátých letech 20. století byly na jižní straně stodoly přistavěny ocelové konstrukce přístřešků, které výrazně změnily vzhled stodoly. Na stodolu navazuje krátké severovýchodní křídlo s klasicistním krovem a bobrovkami, které je zároveň počátkem křídla východního.
    K západní štítové zdi stodoly přiléhá nižší kamenná kolna s bobrovkovou střechou postavená v 1. polovině 19. století.

    Pohled na náves od čp. 2 ilustruje původní velikost hospodářského dvora tvrze v 18. století.
    Západní křídlo dvora tvořila hovězí stáj. Uvnitř se dochoval dvoulodní prostor klenutý do čtyřhranných pilířů s výjimkou krátkého jednoosého prostoru na severu úpravny krmiva. Zde byly ploché stropy, které byly v 19. století zklenuty do traverz. Založení placek na příložkách (dnes vesměs podsekaných) naznačuje druhotné vložení placek do starších obvodových stěn.
    Krov stodoly je klasicistní se stojatou stolicí a širokými lichoběžníkovými volskými oky (Rykl srovnává s dvorem v nedaleké obci Lišno.
    Na stáji je římsa s odsazeným fabionem, zachovalá nejvíce půdě recentního jihovýchodního přístavku. Na ostatních částech stáje je již znejistěna novodobými omítkami.

    Pohled na západní stěnu kolny a stodoly tvořící původně severní křídlo hospodářského dvora.
    Stáj je podle zdiva barokního původu s obvodovým zdivem z 1.pol. 18. století z období panství křížovníků. Plackové klenby a stropy i současný krov pocházejí z 1. poloviny 19. století.
    V době hospodaření JZD byl původní kravín změněn na porodnu vepřů. V 60. letech byla budova opatřena cementovou omítkou, která nevratně zlikvidovala původní fasádu a poškozuje objekt vlhkostí. V současné době není využívána.

    Nadezdění a ležaté větrací otvory severní stěny stodoly.
    Východní křídlo hospodářského dvora vytvářelo křidélko stodoly na její východní straně. Hlavní část tvořil patrový obytný dům. V současnosti je rozdělen na dva samostatné domy s popisnými čísly 2 a 94. Dům čp. 2 sloužil později jako fara u kostela sv. Jakuba Většího. Vstupní dveře v západní zdi mají klasicistní římsu. Na fasádě jižní stěny směrem ke kostelu a hrázi Popovického rybníka jsou sluneční hodiny s letopočtem 1801. Tím jsou datovány klasicistní úpravy domu ve stejném roce, ve kterém vzniká ve dvoře přádelní manufaktura. Ze stejného období pochází i klasicistní římsy a nárožní rustika. Nad okny jsou plasticky ve štuku naznačené vnější žaluzie, které okna opticky zvyšují. Na východní stěně jsou v 1. patře 3 okna se žaluziemi pouze iluzivní. Úprava fasády s iluzívně zvýšenými okny na slepé horní (2/5 celkové výšky) a funkční dolní (2/5 celkové výšky) je pravděpodobně reminiscencí na podobné členění oken v barokní nebo klasicistní fázi úprav tvrze na zámeček.
    Dům čp. 2 je zřejmě staršího původu. To naznačuje nepravidelné kónické zdění. Na východním křídle hospodářského dvora uvádí křížovnický nákres „stáj pro koně a voly“.

    Hovězí stáj později vepřín. Pohled na jižní štítovou stěnu a východní stěnu s přístavkem.
    Interiér je klasicistní stejný jako u sousedního domu čp. 94 plackové klenby a fabiony plochých stropů. Interiéry byly upraveny ve 20. století.
    Sousední dům čp. 94 má římsu, která přechází plynule ze sousedícího domu čp. 2. Ve 20. století původní omítka nahrazena břízolitem. Interiér je stejný jako u sousedního domu čp. 2: 4 pole plackové klenby sklenuté na pilíř.

    Hovězí stáj později vepřín z východu vytvářela západní křídlo hospodářského dvora tvrze.
    Sýpka na sever od hovězí stáje je ve zdivu kompletně dochována jako barokní. Na jižní straně je portál s barokní supraportou s kartuší a datací 1755. Současná střecha s menším skonem než obvyklým u barokních staveb je výsledkem radikální úpravy v 60. letech a pro krov byl druhotně použit materiál z barokního krovu. Vzhled sýpky výrazně změnily cementové omítky z roku 1964 a přístavba přístřešku na jižní stěně. V intreriéru sýpky je zachována původní dřevěná konstrukce se zpevněním stojkami a průvlaky z roku 1964. V sýpce jsou dochovány příčné klasicistní zdi z období, kdy zde byla po roce 1801 ubytovna pro sousedící přádelnu. Na trámech jsou viditelné klasicistní nápisy No 1 a No 2 označující místnosti.ubytovny.
    Bývalý ovčín stál severně od severního křídla tvrze. Radikální přestavbou na hasičskou zbrojnici a garáž ve 20. století byl architektonicky zcela degradován. Podle pramenů zde ovčím nejpozději v roce 1841 stál; není ovšem zřejmé, zda jde o identickou budovu.
    Dům čp. 20 je klasicistního původu s fabionovou římsou, lizénovými rámy a identickou strukturou omítky jako na tvrzi v její podobě z 19. století. Nejsou vyloučeny v jádru stavby zbytky staršího zdiva. Podle pramenů stál v 18. století pivovar.

    Pohled přes náves na domy čp. 2 a čp. 94 tvořící východní jřídlo hospodářského dvora tvrze.
    V centru dvora byla postavena budova přádelny. V roce 1896 byla její západní část ubourána. Současný vzhled je výsledkem radikálních úprav v 60. letech a zateplení pláště v roce 2013. Později budova sloužila jako škola a v současné době je sídlem Obecního úřadu Popovice, Místní knihovny a České pošty.
    Vodní tvrz Popovice je předmětem dlouhodobého stavebněhistorického výzkumu. Doc. Ing. Michael Rykl, PhD., ČVUT v Praze, Fakulta architektury postupně publikoval příspěvky a studie, ve kterých shrnuje a analyzuje dílčí témata svého výzkumu tvrze (okna, pohledy, dispozice obytné části) a srovnání s dalšími tvrzemi v ČR. Výsledky výzkumu dokládají, že tvrz je unikátním dokladem vývoje panského sídla od tvrze k renesančnímu a baroknímu zámečku.

    Pohled na štítovou zeď a severní stěnu sýpky z návsi. Na nároží je markantní barokní zdivo, jehož omítka byla nahrazena v roce 1964 cementovou.

    Pohled z jihu na obecní úřad (původně přádelna) z pozemku před tvrzí.
    Výsledky stavebně historického průzkumu tvrze i zběžného průzkumu objektů hospodářského dvora (Rykl) ukazují na rozsáhlou stavební aktivitu v době křížovnického panství. Rykl ve svém Stavebněhistorickém průzkumu hospodářského dvora (1997) uvádí, že „…..v dějinách Řádu křížovníků s červenou hvězdou z roku 1930 se uvádí mezi poznámkami výňatek z latinského textu, který upřesňuje některé okolnosti koupě a prodeje panství Popovice „….které bylo v roce 1795 prodáno i s pozemky za tutéž cenu, za níž bylo v roce 1729 koupeno, totiž za 56.000 florentských (zlatých), avšak bez oněch větších budov, které předtím s velkými náklady postavil (….) Beinlich, a bez mnoha jiných, které nelze vyjmenovat bez hlubokého zármutku a jež by nyní S. Ř. (Svatému řádu) zmnohonásobily výnosy (překlad prof. L. Freiová). Zde se tedy uvádí ranější letopočet koupě panství Popovice – již 1729, namísto jinde uváděného letopočtu 1732. - Prodej panství v roce 1795 byl zřejmě vynucen hospodářskými potížemi Řádu v časové tísni a byl nevýhodný. Hospodářské budovy, které Řád postavil, stojí v Popovicích dodnes. Tyto historické zprávy se tedy shodují se skutečnostmi, zachycenými na stavbách, za oněch necelých 70 let vznikla bezpochyby stodola, kravín a sýpka v dnešním rozsahu.“
  • 49 fotek, v úterý, 7 zobrazení, přidat komentář | krajina, příroda, vesnice
  • 84 fotek, 15.9.2011, 9 zobrazení, přidat komentář | cestování, krajina, příroda, vesnice
    Z Hlavice ke Klokočovským skalám s kamennými koulemi, Nekorancovci, Hlavice, Klín a "živý vesnický skanzen KLOKOČOV", pěšky na Konečnou k autobusu. Jezdilo jich málo, strefila jsem se na slovenský svátek.
  • 184 fotek, 19.10.2014, 10 zobrazení, přidat komentář | dokumenty, krajina, příroda, umělecké, vesnice
    Toto album je takovým malým pokračováním mého alba z října 2010 "Na dně aneb Žehuňský rybník před výlovem". Je tu podzim, doba výlovů a s ním i má letošní návštěva Žehuňského rybníka, tentokráte 2. a 3. den po výlovu. A zase je tu spousta námětů na doslova fotografické řádění... Vlákal mě do sítí svého tajemství...