Snad každý v dětství podlehl kouzlu tajemství hrobu faraona, a současná výstava 2013 se tomuto tématu výhradně věnuje. Postupným procházením audiovizuálními sekvencemi získáváme informace o situaci v Egyptě v době vlády faraona Tutanchamona, i v době objevení hrobky. Dokonalé kopie vytváří scenerie tak, jak je postupně mohl vidět téměř po 3300 letech Howard Carter a jeho tým.
Na tom samém principu jsem uspořádal fotografie do 5 ALB, které na sebe logicky navazují:
TUTANCHAMON 1 – Howard Carter a Lord Carnavorn
TUTANCHAMON 2 – předsíň
TUTANCHAMON 3 – hrobka
TUTANCHAMON 4 – pokladnice
TUTANCHAMON 5 – osobní předměty
Howard Carter (9. května 1874 – 2. března 1939)
Howard Carter byl anglickým archeologem a egyptologem, který se do podvědomí lidí zapsal hlavně jako objevitel Tutanchamonovy hrobky v Údolí králů, v Luxoru. Narodil se 9. května 1874 jako nejmladší syn z osmi dětí a nikdy se mu nedostalo oficiálního vzdělání. Jeho otec Samuel byl malířem a učil ho kreslit a malovat. V 17 letech odešel do Egypta a začal pracovat na vykopávkách Beniho Hasna, kde jeho hlavním úkolem bylo překreslování nápisů a obrazů. Byl proslulý svojí pečlivostí a systémem dokonalé organizace práce, takže postupně pracoval i pro jiné společnosti až do roku 1905.
Po dvou těžkých letech, roku 1907, byl představen Lordu Carnarvonovi - vášnivému sběrateli a obdivovateli Egypta, který byl schopen vše finančně podporovat. Získal ho pro myšlenku hledat hrobku neznámého faraóna Tutanchamona v Údolí králů, které už bylo několikrát prohledané a pravděpodobnost nového nálezu se blížila nule.
Po 15 letech marného hledání a finančního vyčerpání se Lord Carnavorn rozhodl výzkum ukončit, a oznámil, že financuje poslední sezonu. Asi to pomohlo, protože dne 4. listopadu 1922 Carter nalezl schody vedoucí k Tutanchamonově hrobce, nejlépe uchované a nedotčené hrobky, která kdy byla nalezena v Údolí králůPoslal telegram Lordovi a 26. listopadu 1922 za přítomnosti Lorda a jeho dcery udělal díru v horním levém rohu zapečetěných dveří a ve svitu svíčky uviděl, že zlatý a ebenový poklad je stále na svém místě. Také uviděl slibně zapečetěné dveře mezi dvěma sochami.
Následujících několik týdnu Carter strávil katalogizací pokladů, které nalezl v předpokoji. 16 února 1923 konečně otevřel zapečetěné dveře a nalezl pohřební komoru, kde byla uložena mumie Tutanchamona v několika do sebe zapadajících bednách a ve čtyřech sarkofázích. Celkem 2 100 objektů z této hrobky je uloženo ve 12 sálech Káhirského muzea.
Přes tento úspěch se oficiálními vědeckými kruhy nedočkal uznání v Egyptě a ani ve Velké Británii. Howard Carter zemřel v Anglii v roce 1939 ve věku 64 let
George Edward Stanhope Molyneux Herbert, 5. hrabě z Carnarvonu (
26. června 1866, zámek Highclere Hampshire, GB — 5. dubna 1923, Káhira, Egypt )
byl britským šlechticem a egyptologem, který proslul financováním vykopávek Howarda Cartera v egyptském Údolí králů, završených nálezem Tutanchamonovy hrobky v roce 1922.V mládí proslul jako majitel závodních koní a náruživý automobilový nadšenec. V roce 1890 zdědil po smrti svého otce hraběcí titul a o pět let později se oženil s Alminou Wombwellovou, která snad byla nemanželskou dcerou jednoho z členů známé bankéřské rodiny Rothschildů. Od roku 1907 sponzoroval jako nadšený amatér archeologické vykopávky v Egyptě.
Dne 26. listopadu 1922 otevřel spolu s Howardem Carterem krátce před tím nalezenou neporušenou hrobku faraona Tutanchamona, plnou mnoha vzácných artefaktů.
O několik měsíců později byl nalezen mrtev ve svém hotelovém pokoji v Káhiře, čímž zavdal příčiny ke spekulacím o tzv. kletbě faraonů, podle níž měl v brzké době zemřít každý, kdo porušil klid faraonských mumií v jejich sarkofázích. Na výstavě je fotografie břitvy, kterou se při holení v hotelu zranil. Rozřízl otok způsobený štípnutím hmyzu, a na následku prudké infekce zemřel.
Lord Carnarvon, který několik let vykopávky financoval, nedostal od tehdejší egyptské vlády ani slíbenou část nálezu, což tehdy bylo zvykem jako kompenzace nákladů. Navíc vdova po lordu Carnarvonovi musela prodat z důvodu finanční tísně jeho sbírku Metropolitnímu muzeu ve Spojených státech. Tento fakt nesla britská vláda dost nelibě
POZN.:
Některé fotografie bych normálně nevystavil, ale beru jejich dokumentační výpověď nad fotografickou dokonalost. Řada snímků byla promítána na závěsy a byla určena pouze pro vnitřní nahlížení