Kvalifikace MS na dlouhé ploché dráze & Finále 1 MS ve Flat Tracku

Zabkowice Ślaskie - Město Ząbkowice Śląskie leží nějakých šedesát kilometrů od českých hranic v dolnoslezském kraji, který byl po dlouhá staletí součástí českého království, ale poté, co jej s Friedrichem II. Velikým proválčila Marie Terezie, stal se součástí pruského království a německé říše a po roce 1945 byl na základě Jaltské dohody přisouzen Polsku, aby mu vynahradil krvavé ztráty, které si na jeho účet ukrojil z jeho východních území tehdejší Sovětský svaz. A právě v tomto městě, až do onoho roku 1945 známém jako Frankenstein, se nachází dodnes vcelku ještě zachovalé ruiny kdysi mocného knížecího hradu.

Hrad - Vůbec první hrad na území Frankensteinu založil 1290 svídnický kníže Bolko I. Svídnicko-Žebický jako hraniční tvrz. Stavební materiál na místy až tři metry silné zdivo bylo získáváno z blízkých kamenolomů, mimo jiné ze Stolce a Kobylí Głowy. V roce 1335 ho několikrát bez valného úspěchu obléhala česká vojska, nicméně už o rok později ho Bolko II. Malý postoupil spolu s městem a okolními majetky do zástavy českému králi Janu Lucemburskému. A protože jeho syn Mikołaj je nedokázal vykoupit, přešly v roce 1351 trvale do držení Karla IV. a jeho synů. Během husitských válek se město Frankenstein stalo terčem kališnických útoků a v březnu 1428 dokonce lehlo popelem. Hrad však útoku odolal a v dalších letech několikrát změnil majitele. V druhé polovině 15. století přešel do držení pánů z Poděbrad, ale už v roce 1467 musel čelit útoku vratislavských povstalců. Česká posádka hradu tehdy čítala stovku mužů a srdnatě odolávala obléhání, přičemž na dobytí hradu nestačilo ani polní dělostřelectvo. Teprve když se k hradbám podařilo s vypětím sil za pomoci čtyřiadvaceti koní dovléct osmdesáticentový „velký kanón“, pevnost padla. Velitelem nově ustavené posádky frankensteinského hradu se stal Ulrich Hans von Hasenburg, nicméně český král Jiří z Poděbrad nemínil nechat hrad v rukou nepřítele a vyslal svého syna Viktorína, aby vratislavské z hradu a města opět co nejrychleji „vyprovodil“. Poděbradský junior v čele čtyř tisíc žoldnéřů a za podpory ze Saska a Braniborska ještě 15. července dobyl Frankenstein nazpět, a to včetně „velkého kanónu“ v ceně jednoho tisíce dukátů, který byl s velkou slávou převezen do Prahy. Boje však neutichly a ještě v roce 1468 byl hrad Vratislavany znovu těžce poničen. Teprve za Karla I. Poděbradského (zvaného také Karel Minsterberský) došlo k postupné obnově a přestavbě původně středověké pevnosti na novodobý renesanční zámek. Autorem projektu byl pražský rodák Benedikt Rejt (Ried), jinak tehdy dvorní architekt krále Kazimíra Jagellonského. Pod jeho vedením byla valná část původního hradu rozebrána a na jeho místě zahájena v roce 1516 stavba čtyřkřídlé moderně opevněné rezidence s dvěma mohutnými baštami a velkým čtvercovým nádvořím. Vzorem pro nový zámek se přitom údajně stal zámek uherských králů v Ofenu. V souvislosti s dalšími politickými a mocenskými akvizicemi včetně získání olešnického knížectví Poděbradští zřejmě nestihli dokončit přestavbu frankensteinského zámku v plném rozsahu a kvůli nákladně výstavbě nové rezidence v Olešnici byly stavební práce ve Frankensteinu urychleně dokončeny v roce 1532. Až do konce 16. století se nový zámek těšil poměrné klidné existenci. Horší časy nastaly během třicetileté války, kdy se ho střídavě zmocňovala švédská a císařská vojska, aniž by se jakkoliv starala o jeho údržbu. Ani po válce se však zámek nedočkal významnější obnovy, ještě v roce byl 1728 opuštěn a v roce 1784 dokonal dílo jeho zkázy požár. Po pádu komunistického režimu se začalo pracoval na projektu revitalizace zámku, na kterou bylo zatím uvolněno 400 tisíc zlotých (cca 2,8 miliónu korun). Většina zatím šla na zpracování archeologických, architektonických a konzervátorských prací a zabezpečení vstupní brány a podzemních sklepení. V podstatě jde zatím o práce, které mají objekt nějakým způsobem stabilizovat a zabránit dalšímu chátrání. Nyní je přístupna v návštěvních hodinách, je dostavěna jižní bašta a opravena vstupní věž s branou. Jsou viditelné necitelné dostavby zabraňující volnému vstupu do zřícenivy.

S někdejším městem Frankenstein je mimochodem úzce spojena legenda o někdejším doktoru téhož jména, který během bádání o lidské nesmrtelnosti stvořil umělé monstrum. Příběh dostal zásluhou anglické literátky Mary Shelleyové nejprve literární podobu a později ho snad ještě víc proslavilo filmové zpracování z 30. let minulého století.

Radnice - Aktuální ząbkowická radnice je šestá budova, která byla postavena na stejném místě od založení města. První radnice v Zabkowicích existovala již na počátku čtrnáctého století. Jednalo se o zděný objekt s věží, který sloužil i jako vězení. Objekt byl vypálen během husitské invaze v roce 1428. Druhá radnice, byla brzy zničena během bojů pod vedením krále Jiřího z Poděbrad se slezskými městy. Třetí stavba radnice 1532 vyhořela. Čtvrtá byla přestavba 1532 – 1533. Radnice měla dvě věže, vyšší sloužila jako zvonice. 1593 na ní byly nainstalovány sluneční hodiny. Nižší věž sloužila jako městské vězení. Během 30ti leté války roku 1632 byla budova vypálena. Výstavba páté radnice byla dokončena v roce 1661. Věž byla zvýšena na 72m. Další rekonstrukce proběhla v 1718, 1799 a v letech 1827 – 1828. Současná stavba pochází z let 1862 – 1864. Budova byla postavena po velkém požáru, který 24. května 1858 zničil většinu města. Po požáru se část věže zhroutila a poté zbytek byl vyhozen do vzduchu.

Šikmá věž (polsky Krzywa wieża) - Nachází se v centru města v blízkosti náměstí (rynku). Věž je vysoká 34 m a od svého středu se v horní části vychyluje o 2,14 m. Věž byla vybudována ve středověku, nejspíše na počátku 15. století (do dnešních dní se nedochovaly žádné informace o jejím původu). Kromě toho, že není přesně známo její stáří není ani znám účel, za jakým byla věž zbudována. Existuje několik možností; že se jednalo o součást zoubkovického hradu - tuto možnost potvrzuje fakt, že zdivo spodní části věže je zbudováno z kamene, nikoliv z cihel. V spodní části (do 10 m výšky) dosahuje tloušťka zdí navíc až čtyř metrů. Kromě této existují i další teorie, např. že se jednalo o původně věž středověkého opevnění (předtím, než došlo k posunu hradeb dál od náměstí), či jen a pouze o městskou zvonici. Od svého vzniku až do druhé světové války plnila věž právě úlohu zvonice. Po osvobození a připojení původního města Frankenstein k Polsku zůstal objekt dlouhou dobu opuštěný. První rekonstrukce věže byla provedena v 60. letech a další o několik dekád později (dokončena v roce 2007). K naklonění věže došlo nejspíše v roce 1598 v souvislosti buď s geologickými pohyby, či podmáčeným podložím. V průběhu let se naklonění věže neustále zvětšuje. Jen mezi lety 1977 a 2007 narostlo o 15 cm. Do požáru, který město postihl v roce 1858 byl vršek věže opatřen kovovou kopulí. Dnes se na něm nachází cimbuří a vyhlídková plošina pro turisty.

..............opět zase s rodinou.

AGM Travel 16. 6. - 25. 6. 2017 Jižní trasa. Pelješac - Šipan - Mljet - Korčula - Brač.

Třetí a poslední album z letošních Slavností pětilisté růže v Českém Krumlově.
Předchozí alba: 1. den viz http://iva-63.rajce.idnes.cz/2017.06.16._-_Slavnosti_petiliste_ruze_2017_-_I.dil_patek/ , 2. den viz http://iva-63.rajce.idnes.cz/2017.06.17._-_Slavnosti_petiliste_ruze_2017_-_II.dil_sobota/
Třetí den byl program už takový uvolněnější, mnohem méně nabitý, a tentokrát byla zlatým hřebem dne šachová partie, kterou s Živými šachy sehráli u příležitosti své svatby Vilém z Rožmberka a Polyxena z Pernštejna.

Závěrem: celé třídenní Slavnosti byly úžasné a veliké díky organizátorům i účinkujícím, ale i návštěvníkům města. Odposlechnuto na Plešiveckých schodech: "Mně ti lidi tady vůbec nevaděj tak jako třeba v Praze". Což plně podepisuji.

Cvikov - pivovar, Raspenava, Nové Město pod Smrkem, Hejnice, Heřmanice - rozhl., Žitava, Hrádek pod Nisou - Kristýna, Děčín - zámek

Broumov leží v severovýchodních Čechách, v severovýchodní části okresu Náchod, u státní hranice s Polskem.

CHESTER, Chester Cathedral, Grosvenor Museum, LIVERPOOL, Wirral Transport Museum, Merseyside Maritime Museum, Museum of Liverpool, Metropolitní katedrála, Walker Art Gallery, Liverpoolská katedrála

Fotky z projížděk na kole kolem jezer v berlíně a jejich pláží
Photos from biking aling lakes and beaches in Berlin

Hodonín -Dúbrava-Kohútek/prm/-hodonínské rybníky -Hodonín
...Začíná nejhnusnější období v roce:vedra,vedra....nic pro mně.Ani psisko nemá vedro rádo,proto jsme na léto vymyslely "vodní turistiku",namísto prolézání bývalých vojenských objektů,hledání pramenů a jiných nám blízkých akciček.
Vodněna si to užila a dokonce z vody nechtěla vylézt,co na tom,že tam byly řasy,bláto,leklé rybky.....prostě vodníková jak hrom.