Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 

Architektura

Nová navštěvovaná Právě přidaná


reklama

37 fotek, 12.3.2017, 1 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování, města
K Jiříkovu patří i Filipov - jeli jsme podle ukazatelů - leč místo u baziliky jsme skončili u kostela v sousedním Německu. Ještě, že všechny cesty vedou domů. :)

Jiříkov se rozprostírá v malebném údolí na Jiříkovském potoce, dříve zvaným Ritterbach, ve Šluknovském výběžku, na hranicích s Německem v takzvaném Českém Nizozemí. Člení se na Starý Jiříkov, Nový Jiříkov, Loučné a Filipov. Ve znaku města je vyobrazen svatý Jiří při boji s drakem. Na jiříkovském náměstí jistě nepřehlédnete farní kostel svatého Jiří, který nechala postavit roku 1725 hraběnka Ernestína z Harrachu, který se pyšní krásným oltářem od Dominika Kindermanna (1739–1817) a barokní sousoší svatého Karla Boromejského, Jana Nepomuckého a svatého Floriána z roku 1769. Současně s kostelem a hřbitovem byla postavena i barokní márnice z roku 1729. Mezi nejvýznamnější budovy patří například budova spořitelny. Dominantní budova spořitelny pochází z roku 1912. Roku 2011 byla pobočka banky zrušena. Dnes jsou v budově byty a městská policie. Pozoruhodný je balkon, který se nachází ve vyšších patrech budovy a dá se z něj dívat na náměstí.
74 fotek, 12.3.2017, 1 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování, krajina
Kóta Křížová hora zdolána, ztráty na životech žádné, na hmotnosti vítany. :)
17 fotek, minulou neděli, 3 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování, dokumenty, koníčky, bydlení
Je to již dost dlouho co jsem tu nebyl. Naposledy jsme dělali střechu ale bylo potřeba jí dodělat.
Počasí: +13°C, slunečno, bezvětří.
I na Facebooku.
https://www.facebook.com/groups/T.O.Rosomak/
40 fotek, minulou neděli, 6 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Cheb - Předchůdcem chebského hradu bylo hradiště, které založili nespíše koncem 9. nebo na začátku 10. století chebští Slované (Chebané?). Jejich přítomnost v oblasti Chebska dokládají archeologické nálezy už v 5. – 6. století. Hradiště se rozkládalo v místech dnešního hradu a přilehlé části města až po Mlýnskou a Růžovou ulici, na důležité křižovatce obchodních cest. Původní chebské slovanské hradiště bylo na přelomu 10. a 11. století přestavěno v novější, přičemž se už z velké části používalo kamene; tato stavba byla objevena hlavně při výzkumu v letech 1932 – 1933. Našly se základy 2 m silné hradby v prostoru mezi pozdější Černou věží a jihovýchodním rohem románského paláce. U obou jejich konců stály okrouhlé věže. Poněvadž větší z nich (jižní) zasahovala až pod dnešní Černou věž, je jisté, že šlo o hrad starší než románský palác z druhé poloviny 12. století. Při hradbě tohoto druhého hradu byly nalezeny zbytky obytné budovy z 11. – 12. století, která asi nebyla palácem (ten byl nejspíše na druhé straně, snad někde v okolí pozdější románské poschoďové kaple). Tato stavba pochází asi z 11. – 12. století a není jisté, zda ji postavili ještě slovanští vládci zdejší oblasti nebo už hornobavorští Vohburkové, kteří se zde objevují od počátku 12. století a postavili na Chebsku pravděpodobně už i některé jiné hrady a tvrze, i když nedostatek pramenů nám nedává plnou jistotu které. Do vývoje ve zdejší oblasti začal zasahovat i Fridrich I. Barbarossa z rodu Štaufů, od r. 1152 německý král a od r. 1155 římský císař († 1190). Nový způsob vlády, který zavedl, zaměřený na rozšíření ústřední moci císaře a říše, vyžadoval již daleko větší správní (světský i církevní) aparát se stálejším, větším a pohodlnějším sídlem, umístěným tam, kde bylo právě panovníka a jeho dvora nejvíce zapotřebí. Takovým významným kolonizačním a germanizačním centrem se stal v té době právě Cheb. V této souvislosti došlo i k rozšíření chebského hradu, který tehdy získal v hlavních rysech svou definitivní podobu. Vzorem mu snad byly podobné románské falce z poloviny 12. století v Alsasku, Porýní, Norimberku a Altenburku, vybudované rovně na příkaz Fridricha I. Barbarossy. Chebský hrad byl vybudován nejspíše v 60. nebo 70. letech 12. století. Svědčí o tom zprávy z l. 1179, 1183 a 1188, kdy se o něm mluví již jako o císařském sídle, i jeho stavební ráz. Z původního opevnění hradu se zachovala jen malá část hradeb na východní straně, zvnějšku dokonce většinou překrytá cihlovým barokním opevněním. Roku 1265 dobyla Cheb a Chebsko ve válce s bavorským vévodou Jindřichem o štafské dědictví vojska českého krále Přemysla Otakara II. a tehdy došlo poprvé k připojení Chebu a Chebska k českému státu. V roce 1295 došlo k důkladným opravám částečné přestavbě chebského hradu, který prý byl tehdy velmi zchátralý. Roku 1394 byl odstraněn most, který spojoval hrad s druhým břehem řeky Ohře, kde stál Václavský hrad, čímž chebský hrad ztratil spojení se světem, nekontrolované chebskými měšťany. Od toho byl už jen krůček k začlenění hradu do městského pevnění. K dalším významným přestavbám chebského hradu došlo kolem r. 1440. Spolu s novým, barokním opevněním města (asi z l. 1673 až 1699) vzniklo dodnes plně zachované cihlové barokní opevnění chebského hradu z konce 17. století, které znovu zahrnulo západní část, jež rovněž patřila k někdejšímu hradišti, spolu s kasematami, dvěma novými baštami, mezi nimiž byl vyhlouben velký příkop s dnešním dřevěným mostem. Za třicetileté války sice chebský hrad značně utrpěl při obléhání Švédy, ale zříceninou se stal až po r. 1743. v r. 1742 dobyl Cheb Mořic Saský, který jej obsadil po těžkých bojích a obléhání spolu s francouzským vojskem, bojujícím po boku pruského krále Fridricha II. proti Marii Terezii. Po vyhnání Francouzů z Prahy proti němu vytáhl v r. 1743 hrabě Kajetán Kolovrat, Cheb oblehl a po velmi dlouhém obléhání a nových těžkých bojích dobyl zpět. Přitom byl hrad bombardován, zapálen a románský palác zpustošen. Ve druhé polovině 19. století byl hrad zcela opuštěn. K největším pozoruhodnostem hradu patří arkádová dvoudílná a pětidílní románská okna, rozdělená mramorovými sloupky. Vedle nich zde jsou i okrouhlá okna s kamenným ostěním. Na některých jsou ještě žlábky, dokazující, že byla zasklena. Vedle těchto oken jsou i románská střílnová okénka, hlavně v přízemí. Hradní poschoďová kaple, patřící k nejkrásnějším památkám románské architektury u nás a ve střední Evropě vůbec.
34 fotek, minulý týden, 6 zobrazení, přidat komentář | architektura, krajina, lidé, města, příroda
Víkendová návštěva Javiho v dolnosaském Göttingenu
Weekend visit to Javi in Göttingen, Lower Saxony
fotky: já a Javi
pics by: me and Javi (thanks)
93 fotek, minulou sobotu, 9 zobrazení, 45 komentářů | architektura, cestování, krajina, příroda, vesnice
Výlet za rozkvetlými šafrány bělokvětými, bledulemi a dalšími rozkvetlými jarními rostlinami.
12 fotek, minulou neděli, 2 zobrazení, přidat komentář | architektura
19 fotek, minulý čtvrtek, 4 zobrazení, přidat komentář | architektura
43 fotek, minulý týden, 23 zobrazení, 54 komentářů | architektura, cestování, dokumenty, lidé, města
Tato ulice vznikla v roce 1896 a pojmenována byla jako Jánská třída po Janu Jánském, českém sérologovi, neurologovi a psychiatrovi. V roce 1918 byl název ulice změněn na Macharovu, tentokrát jako odkaz na českého básníka Josefa Svatopluka Machara. Toto označení zůstalo do roku 1939, kdy byl český básník zastoupen německým, a to Johannem Wolfgangem Goethem a ulice byla až do konce války nazývána Goethovou. Poté se její název změnil na dnešní třídu Spojenců, jako „vděčná připomínka svazku velmocí - Velké Británie, USA a SSSR – které se za druhé světové války spojily v úsilí o vítězství nad hitlerovským Německem a nad Japonskem,“
17 fotek, minulou neděli, 9 zobrazení, přidat komentář | architektura, krajina, kultura, příroda
49 fotek, minulé úterý, 12 zobrazení, 1 komentář | architektura, cestování
47 fotek, minulou sobotu, 35 zobrazení, 30 komentářů | architektura, krajina, příroda
Sobotní výlet se vydařil. Návštívili jsme vrch Medník v Posázaví, starý most v Davli, kde se točil válečný film Bitva u Remagenu a lomy poblíž Mořiny
28 fotek, minulou neděli, 608 zobrazení, přidat komentář | architektura, lidé, umělecké
33 fotek, minulou neděli, 26 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování, práce
Cínový důl Otto - Přebuz (Frühbuss) - Necelé 4 km severně od obce Přebuz, se za Velkým močálem nachází areál bývalého cínového dolu Otto. Historie dolování zde sahá až do 16. století, kdy se za Ferdinanda I. dolovalo na 45 žilách. Pak nastal krátký úpadek a obnovení v roce 1670. Dolování pak probíhalo ža do roku 1805 kdy vyhasla poslední cínová pec. Až druhé světové války byl dolování různými těžařskými společnostmi spíše okrajové. Dnešní torza staveb pocházejí od velkého znovuobnovení těžby nacisty za druhé světové války. Nedaleko byl také vybudován zajatecký tábor s 18 ubikacemi pro zajatce z různých zemí. Nacházely se dva doly. Důl I. měl hloubku 120 m a v jeho 60 metrech vybíhaly průzkumné štoly. Důl II. měl hloubku 175 m. Po válce během 50. let bylo po přehodnocení dolování zcela ukončeno. Můžeme zde vidět skelet bývalé třídírny a zbytky zdí další haly a zařízení dolu na cín.
17 fotek, minulou sobotu, 3 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování, krajina, města
Byl krásný jarní den, proto jsme vyjeli odpoledne na malý výlet. Naším cílem byl zámecký park v Blatné a stádečko daňků, kteří zde žijí. Stejný nápad mělo ale hodně lidí a všichni chtěli daňky krmit... S potěšením jsme zjistili, že je opraveno západní průčelí tzv. Rejtova paláce, který je tou nejcennější částí tohoto zámku. Snad se bude v opravách pokračovat.
36 fotek, minulou neděli, 48 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Hartenberk - hrad založen pány z Hartenberka ve 13. století. Od poloviny 14. století byl královským majetkem. Hrad dobyl husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic v r. 1426. Poté zde sídlili Šlikové, do královských rukou se opět dostal v roce 1547. Řada majitelů se tu vystřídala – páni z Písnice, Bredové a po nich Auersperkové. V 17. století byl hrad barokně přestavěn na zámecké sídlo. V letech 1819 – 1823 na hradě pobýval německý básník J. W. Goethe. Po roce 1945 ponechán osudu, postupně rozkraden, v roce 1985 úmyslně zapálen, dnes zřícenina. Od 90. let probíhá rekonstrukce. V současné době je Hartenberk soukromým majetkem.
26 fotek, minulou sobotu, 16 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Mostov - Osada Mostov je poprvé zmiňována v roce 1353, kdy byla v držení chebských měšťanů Zoswitzerů, ale samotná původní tvrz až roku 1520. Tehdy její majitel Anzelm ze Štensdorfu prodal ves i tvrz Šlikům. Ti roku 1547 prodávají panství Nostvicům. V roce 1606 se dostává do majetku Arnošta Hofmanna z Minichhofu. Dalšími majiteli byli Jan Bedřich z Vchynic a Ludmila Felnerová. Po její smrti v roce 1660 vznikla o majetek pře. Nakonec sídlo získal Petr Vchynský. Poté ho odkoupil Jan Hartvík z Nostic a Nosticové vlastnili sídlo do roku 1693. Další majitel, Bedřich Perglar z Perglasu přestavil tvrz do podoby barokního zámku. V roce 1738 získávají spojením rodů zámek páni ze Schirndingu. Opět se střídalo několik majitelů; Josef Kolbenschlag, Michal Bruster, Rummerskircherové a také Kommersové. Kommersové z Chebu (Antonín Emanuel Komers) přestavěli zámek v romantickém stylu a založili zámecké zahrady. V roce 1886 odkoupil Mostov průmyslník Georg Haas z Hasenfelsu, který zde roku 1914 zemřel. Po roce 1945 byl využíván státními statky. Zámek překonal dlouhé období zanedbávání v majetku státních statků a ve 21. století zde byl vybudován hotel. Okolní hospodářské budovy byly opraveny a jsou udržovány také zámecké zahrady.

Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.